Opera v Sydney: Vytáhli vítězný návrh z koše?

Když se řekne Sydney, okamžitě se většině lidí vybaví místní operní dům. Budova s překrásnou skořepinovou střechou se ihned po svém dokončení bezmála před 50 lety stala neodmyslitelným symbolem města.

Oči všech přítomných jsou upřeny na drobnou ženskou postavu v modrých elegantních šatech s bílými rukavičkami. Jde o britskou královnu Alžbětu II. (*1926), která se právě chystá slavnostně otevřít nově dokončenou budovu opery v Sydney.

V kalendáři se píše 20. říjen 1973. „Stavba pyramid byla také kontroverzní. Přesto o 4000 let později stále stojí a jsou považovány za jeden z divů světa. Věřím, že to tak bude i se zdejším operním domem,“ říká panovnice prorocky.

Budova je skutečným architektonickým skvostem. Na slavnostním otevření ovšem chyběla jedna důležitá osoba – samotný tvůrce operního domu. Ten totiž nedostal pozvánku…

Opera v Sydney je dnes na seznamu Světové kulturního dědictví.

Nesplnil zadání

Soutěž na vznik opery v Sydney vypsala vláda Nového Jižního Walesu už v roce 1956. Zájem o ni přitom předčil očekávání. Přihlášeno do ní bylo 233 návrhů z 23 zemí. Zřejmě i proto se porota nemohla shodnout na vítězi. Slavný finsko-americký architekt Eero Saarinen (1910–1961), jeden z porotců, se navíc dostavil pozdě.

„Nebyl spokojený s návrhy, které mu byly předloženy, a proto se podíval do koše, kde byly ty vyřazené,“ píše historička Beth McKenna. Saarinen mezi nimi objeví i ten se skořepinovou střechou od málo známého dánského architekta Jørna Utzona (1918–2008), pro který se nadchne a jenž protlačí k vítězství – a to i přesto, že návrh byl ze soutěže vyřazen už v prvním kole, neboť nesplnil zadání soutěže.

Utzon se stal překvapivým vítězem architektonické soutěže.

Astronomické náklady

Usměvavý Utzon 2. března 1959 poklepe na základní kámen. Ačkoli se počítá s tím, že operní dům bude hotový o čtyři roky později, hrubá stavba je dokončena teprve roku 1966. Zbývá přitom dodělat většinu interiérů, čehož už se Utzon ale neúčastní.

„Rezignoval v roce 1966 po politických sporech a obrovském přetažení nákladů,“ vysvětluje současný britský znalec architektury Jonathan Glancey. Původní rozpočet činil sedm milionů australských dolarů. Výstavba ovšem spolyká neuvěřitelných 102 milionů.