Takový Mars si na nedostatek pozornosti ze strany pozemšťanů nemůže stěžovat. Každou chvíli na něm něco přistane a nějaký rover začne brázdit jeho povrch.
Celkem slušně byla prozkoumaná i Venuše, dvě sondy již zamířily k Merkuru a třetí evropsko-japonská Bepi Colombo se k tomu chystá. Kolem Jupitera kroužila sonda Galileo a nyní ji následuje Juno, Saturnu pro změnu dělá společnost družice Cassini.
Ledoví obři Uran a Neptun zůstali tak trochu stranou. Jedinou sondou, která obě planety navštívila, byl Voyager 2, který nyní již míří ven ze sluneční soustavy. Od té doby občas na Neptun a Uran zaměří svou pozornost pozemské teleskopy, ale jinak kde nic, tu nic. Pro vědce jsou oba ledoví obři dosud v mnoha ohledech zahaleni rouškou tajemství. Ale přece jen něco o nich už samozřejmě víme.
Zásadní rozdíl mezi ledovými obry a ostatními plynnými obry je v složení jejich nitra. Předpokládá se, že zde výrazně převažuje methan, čpavek a voda – tedy sloučeniny, které astronomové obecně označují jako ledy. Výrazně menší část nitra tvoří vodík a hélium,které zde u ostatních plynných obrů převažují, zbytek pak připadá na kamenné jádro.
Zvláště zajímavý pak může být Neptunův měsíc Triton, který pod svým povrchem pravděpodobně skrývá vodní oceán.
V loňském roce se otevřela možnost využít gravitačního praku Jupiteru a Saturnu, pro urychlení sondy alespoň k Neptunu. Avšak žádná z kosmických agentur zatím sondu k některému z ledových obrů v nejbližších čtyřech letech, kdy bude prak otevřený, neplánuje.
NASA však obě planety ze zřetele nepouští. Ba naopak, experti pod vedením Marka Hofstadtera z pasadenské Jet Propulsion Laboratory zde navrhli dosud nejdražší vesmírnou misi všech dob. Jedná se o dvě sondy, z nichž každá by směřovala ke svému ledovému obrovi. Koncept je zatím jen hrubý, na stole ještě nejsou ani primární cíle mise.
Každopádně, odstartovat by se mohlo nejdříve mezi roky 2023 až 2025.
Facebook
Twitter
RSS