Cestu z Krakova do Čenstochové střeží soustava hradů a hlídkových věží vybudovaných na vysokých skalách, kterým se díky jejich umístění říká orlí hnízda.
Obrovský obranný val nechává na hranici Polska se Slezskem, které je tehdy součástí Českého království, postavit král Kazimír III. Veliký (1310–1370). Důvod je prostý: Má bránit zemi proti nájezdníkům z Čech.
Zvláště obléhání Krakova Janem Lucemburským (1296–1346) v létě 1345 polského krále, který si předtím znepřátelil svého jižního souseda, pořádně vyděsilo. Skalní masivy Krakovsko-čenstochovské jury proto nechává osadit asi 50 hrady.
Některé starší přebuduje, řadu dalších přistaví, a to za finanční podpory několika vlivných šlechtických rodů, jež mají na ochraně svých panství rovněž zájem.
Říkají mu „malý Wawel“
Ogrodzieniec je jedním z nejpůsobivějších hradů na Stezce orlích hnízd. Během staletí vystřídá různé vlastníky, v první polovině 16. století je z hradu přestavěn na renesanční sídlo.
To je tak nádherné, že se mu v odkazu na královskou rezidenci přezdívá „malý Wawel“…Zažije však i krušné chvilky – hned dvakrát je poničen Švédy a jednou vojskem Maxmiliána III. Habsburského (1558–1618), který se snaží vyválčit si polský trůn. Koncem 20. století jsou ruiny sídla zakonzervovány a pro jejich půvab je často využívají filmaři.
Zachráněn před demolicí
Malý dřevěný hrádek Będzin je původně postaven ve 13. století, ale konflikty turbulentních dob vedou mnohokrát k jeho destrukci a obnovování. Kazimír Veliký ho sice kompletně opevní, od 16. století ale chátrá až do stavu ruiny s objednanou demolicí.
Než ji však stihnou vůbec začít, je prohlášen památkou, a tím zachráněn. V roce 1830 ho kupuje hrabě Edward Raczyński a částečně znovu postaví v neogotickém stylu. Obnovu dokončí polský stát v 50. letech minulého století.
Sídlo loupežníků
Královský hrad v Bobolicích slouží nejen jako obranná pevnost, ale od roku 1376 i jako sídlo místních loupežníků. Ty odtud vyžene až král Vladislav II. Jagello (asi 1362–1434), načež hrad znovu začlení do královského panství.
Během následujících let jsou Bobolice několikrát pobořeny, hlavně během švédského obléhání.
