Kráčí s hlavou hrdě vztyčenou. Konečně se dočkal. Po násilné smrti svého otce Filipa II. je Alexandr Makedonský prohlášen králem. Ke slavnostnímu okamžiku přitom dochází v honosném paláci v Aigai, tehdejší metropoli království.
Velkolepé sídlo nechal vystavět už Alexandrův otec Filip II. (asi 382–336 př. n. l.).
K dílu snad přizval věhlasného architekta Pythea z Priéné, který se již předtím podílel na vybudování Mauzolea v Halikarnassu, považovaného za jeden ze sedmi divů starověkého světa. I Filipův palác by se jím mohl směle stát.
Nachází se na terénní vyvýšenině, odevšad je dobře vidět. Vypíná se nad okolím jako pyšný symbol moci vládnoucí dynastie Argeovců. O to ostatně Filipovi šlo…
Sídlo pro úředníky?
Odborníci se dlouho domnívali, že palác sloužil jako královská rezidence. Dnes se však ozývají hlasy, že byl spíše administrativní budovou, v níž sídlili všichni důležití královští úředníci.
Nacházely se zde i svatyně a reprezentativní prostory pro pořádání velkolepých banketů nebo oslav třeba při příležitosti uvedení nového panovníka na trůn jako v případě Alexandra Velikého (356–323 př. n. l.) v roce 336 př. n. l.
Obdivuje slavný vojevůdce zdejší krásu, když kráčí místnostmi vyloženými mramorem, po mozaikách poskládaných z drobných oblázků, a okouzlí ho bohatě zdobené stěny? Těžko říct, dlouho se tu nezdrží.
Vydává se na tažení proti Peršanům, a zatímco on dobývá svět, začíná symbol makedonské moci uvadat…
Vstal z popela
V roce 148 př. n. l. palác v Aigai zničí Římané. Jeho trosky pak postupem času rozebírají místní. Stopy po něm jsou archeology objeveny až v 19. století.
Z popela jedna z nejvýznamnějších staveb klasického Řecka vstává až v tom následujícím. Letos se po 16 letech náročného restaurování otevírá pro veřejnost.
Zbytky bývalého paláce makedonských králů, které jsou i s okolím včetně panovnických hrobek zapsány na seznamu UNESCO, tak lze navštívit v sousedství současného města Vergina nedaleko severořecké Soluně.
(Zdroj: HISTORY revue)
