Na sklonku 16. století má Benátská republika nepřítele doslova za dveřmi. Turci okupují podstatnou část Balkánu a vážně hrozí, že s dosavadním dobytým územím se jen tak nespokojí. Benátčané musejí jednat. Rozhodnou se pro stavbu nové pevnosti Palmanova.
V Itálii tou dobou vrcholí renesance. Jednou z jejích myšlenek je i vznik tzv. ideálního města, jak ho ve své Utopii nastínil anglický politik a filozof Thomas More (1478–1535). Řada architektů se ho pokouší načrtnout a z jejich skic nakonec vyjdou stavitelé Palmanovy, která se nachází něco přes 100 kilometrů od Benátek, u dnešních italsko-slovinských hranic.
Musí se však jednat o pevnost, takže i když se renesanční umělci vesměs shodují, že pro ideální město je nejvhodnější šachovnicové uspořádání, Palmanova dostane tvar devíticípé hvězdy.
Staví se natřikrát
Začíná se stavět 7. října 1593, symbolicky v den výročí slavné námořní bitvy u Lepanta (1571), v níž Svatá liga, hojně podporovaná právě italskými městskými státy, uštědřila Turkům tvrdou porážku.
První obranná linie pevnosti v délce sedmi kilometrů roste 30 let, druhá přibude v letech 1658–1690, třetí až na počátku 19. století, když Palmanovu drží Napoleonovi vojáci. Ve všech případech byl původní tvar hvězdy respektován, a tak si ho město uchovalo do dnešních dní, díky čemuž se v roce 2017 dostalo i na prestižní seznam UNESCO.
Život podle pravítka
Ve středu hvězdy se nachází velké náměstí s dómem, z něhož paprskovitě vybíhají hlavní ulice. Vše je do detailu promyšlené, geometricky přesné, vše má ve městě svůj účel a renesanční myslitelé věří, že na takovém místě se bude lidem žít prostě skvěle.
Paradoxně se do ideálního města, které bylo rozplánováno do poslední cihly, v jeho počátcích obyvatelé zrovna nehrnou. „V roce 1622 Benátská republika musela omilostnit některé ze svých vězňů pod podmínkou, že Palmanovu osídlí,“ dodává současný americký historik Edward Wallace Muir Jr.
Facebook
Twitter
RSS