Když z Paříže dorazil i k nám směr zvaný kubismus, ovlivnil nejen výtvarné a užité umění, ale dal vzniknout i něčemu jedinečnému, ve světě nevídanému. Chopili se ho totiž architekti.
Dům u Černé matky Boží
Stojí v Celetné ulici a navrhl ho v roce 1912 tehdy jednatřicetiletý Josef Gočár jako obchodní dům. V prvním patře byla slavná kavárna Grand Café Orient, ve druhém pak obchody s textilem, konfekcí a módním zbožím.
Jméno dostal podle plastiky Černé matky Boží ze 17. století, která sem byla přenesena z původní zástavby. Po ukončení obchodní činnosti už dům žádná sláva nečekala. Byly tu kanceláře. Naštěstí se v 90. letech podařilo udělat zdařilou rekonstrukci.
Králíčkova lampa
Vyrůstá nenápadně z dlažby Jungmannova náměstí za kostelem Panny Marie Sněžné a její tvůrce, architekt Emil Králíček ji navrhl, když projektoval Adamovu lékárnu.
Její zadní část směřovala do tehdy zanedbaného tmavého zákoutí, proto se sem rozhodl umístit lucernu. Tělo lampy tvoří několik na sebe naskládaných komolých jehlanů, ve kterých prý Pražané díky nedaleké pivnici U Pinkasů tehdy viděli pivní soudky. Ve spodní části má lampa praktické sedátko, snad pro znavené pocestné.
Kovařovicova vila
Stojí na Rašínově nábřeží pod Vyšehradem nedaleko železničního mostu. Vilu postavil podle návrhu architekta Josefa Chochola stavitel Bedřich Kovařovic.
Kubistická byla nejen její podoba, ale také zahrada a záhony, kubistické prvky najdete na kovovém plotu a na venkovním schodišti. Jak na fasádu domu dopadá světlo v různých částech dne, dochází k zajímavým proměnám.
Činžák v Neklanově ulici
Také kubistický pětipatrový činžovní dům navrhl architekt Josef Chochol. A je to opravdová vzácnost, proto je dobře, že v 90. letech jen o chlup unikl necitlivé přestavbě.
Dům je postaven ve svahu a na první pohled zaujme ostrým nárožím s balkony, které kopíruje úhel, jaký svírají Neklanova a Přemyslova ulice. Zajímavostí je, že za nimi se nacházející místnosti mají pětiboký půdorys.
