Rodina chudého pražského krejčího Josefa Steinitze žije na okraji židovského ghetta a v květnu 1836 do ní přibude další z mnoha dětí. Wilhelm přichází na svět s tělesnou vadou, v důsledku níž bude po celý život kulhat.
Na brilantnosti jeho mozku se to ale nijak neprojeví. Miluje matematiku a je v sedmém nebi, když objeví šachy. Je ovšem tak chudý, že si musí šachovnici namalovat na papír a figurky vyřezat ze dřeva na podpal.
Nebezpečný soupeř
Dlouho jsou pro Wilhelma šachy jen rozptýlením, i když ve hře vyniká. Teprve když se ve svých 22 letech přestěhuje do Vídně za studiem matematiky, začne si přivydělávat hrou v šachy ve vyhlášené kavárně Romer. Za rok obsadí třetí místo v přeboru Vídně, o rok později si polepší na druhé a za další rok už slaví jednoznačné vítězství.
„Každý, kdo v této hře něco znamená, momentálně hraje v Londýně,“ říkají mu, a tak se tam Wilhelm v roce 1862 stěhuje. Na prvním velkém turnaji končí šestý, vítězství tehdy slaví Adolf Anderssen (1818–1879) z Pruska.
Dobývá Ameriku
Wilhelm vyhrává turnaj za turnajem a v létě roku 1866 usedne k šachovnici, aby sehrál velké utkání právě s Anderssenem. Vítězí v něm 8:6. V roce 1873 připlouvá do Ameriky a okamžitě dává všem místním hvězdám jasně najevo, kdo je teď ve Spojených státech šachovým králem.
V prvních měsících roku 1886 se postupně ve třech amerických městech pořádá velké utkání, jehož vítěz má být vyhlášen prvním mistrem světa v historii. Proti Steinitzovi usedá jeho tehdejší největší konkurent, německý mistr Johannes Zukertort (1842–1888). Steinitz triumfuje v poměru 10:5.
Nemoc je silnější
Nový šampion se nijak nevyhýbá obhajování svého titulu. Na počátku roku 1889 poráží Rusa Michaila Čigorina (1850–1908), o rok později se vypořádá s britským rivalem Isidorem Gunsbergem (1854–1930). Sám ale dobře ví, že už není v takové formě jako dřív.
Stárne, pronásledují ho zdravotní potíže, ale protože šachy jsou jediným zdrojem jeho příjmů, kývne na další utkání o titul mistra světa s Němcem Emanuelem Laskerem (1868–1941). A tentokrát už pražský rodák zvítězit nedokáže. Nemocný a fyzicky vyčerpaný Steinitz prohrává i v odvetě a vzápětí končí v nemocnici. Umírá v newyorském chudobinci v roce 1900.
Facebook
Twitter
RSS