Podle vědců žili neandrtálci 38 let

Pro typického neandrtálce bylo prakticky nemyslitelné, aby měl „dlouhý a spokojený“ život. Minimálně ohledně jeho délky totiž v nedávné době učinili vědci poměrně rozsáhlý objev.

S průměrnou dobou dožití mezi 76 a 82 lety jsme totiž mnohem dál než naši předchůdci.

Ostatky Homo neanderthalensis byly vůbec prvními prozkoumanými fosiliemi pravěkého člověka. Lebky neandrtálců byly objeveny v belgické lokalitě Engis roku 1829.

Jednu z nejnovějších studií mají na svědomí australští vědci, ti byli schopni na základě analýzy částí DNA propočítat průměrnou délku života mnoha vyhynulých druhů, a to dokonce včetně přímých předchůdců moderního člověka.

Avšak neandrtálci vyskytující se v Eurasii před více než 300 tisíci lety, představovali jednu z vývojových linií moderního člověka, nikoli jeho předky. Podle zveřejněných výpočtů se denisované a neandrtálci dožívali přibližně 38 let. Podle stejné studie se mamuti běžně dožíval i déle než 60 let.

Průzkum DNA byl široký

Nejen na předky dnešních lidí se zaměřil australský výzkum, předmětem zájmu byly také některé dosud žijící druhy, jako jsou třeba velryby, u nichž není mnoho podobných záznamů dostupných.

Dle vyjádření odborníků by rekordmanem v dlouhověkosti mohla být velryba grónská (Balaena mysticetus) s průměrnou délkou života cca 268 let.

Výzkumníci podotýkají, že bylo dosud velmi obtížné určit u velké spousty živočichů jakékoli šance na dlouhý život, obzvláště problémová byla dlouho žijící zvířata.

DNA je nositelkou veškeré genetické informace všech organismů.

Šance na dlouhý život

Podle molekulárního biologa Dr. Benjamina Maynea Ph.D. z vědecké výzkumné organizace Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation z Crawley v Austrálii může přispět znalost délky života vyhynulých druhů k mnohem lepšímu pochopení, jakého věku se dožívají zvířata v daných podmínkách a proč.

„Pokud se druh nedožívá pro něj přirozené maximální délky života v přírodě, může to znamenat, že čelí takovým environmentálním podmínkám, které mohou vést k jeho vyhynutí,” sdělil tisku Mayne.

Vše probíhalo na základě analýz DNA a jejích úseků, jež jsou spojené s postupným stárnutím. Výzkumníci následně dle tzv. genových hodin odhadovali, jaká by mohla být maximální délka života.

Výzkumníci dle tzv. genových hodin odhadovali maximální délku života neandrtálců na 38 let.

Podařilo se nám prodloužit své životy

„Výzkum může také napovědět více o evoluci a pomoci v ochraně ohrožených druhů,” myslí si Australané, jejichž studie byla publikována ve vědeckém časopise. Jak vyplývá z analýzy, lidstvu se podařilo rapidně prodloužit dobu dožití.

Různé propočty délek životů blízkých příbuzných lidí by mohly naznačit mnohem více, jak život prodloužil např. snazší styl života, medicína a technologie.

V návaznosti na australskou studii totiž přišli další výzkumníci, kteří připomněli, že v uplynulých dvou století se průměrná délka života takřka zdvojnásobila. Ale nejen to, např. ve středověku se lidé dožívali podstatně vyššího věku, klidně i 70 let. Kvůli vysoké dětské úmrtnosti byl ale všeobecný průměr dost nízký.