Pro typického neandrtálce bylo prakticky nemyslitelné, aby měl „dlouhý a spokojený“ život. Minimálně ohledně jeho délky totiž v nedávné době učinili vědci poměrně rozsáhlý objev.

S průměrnou dobou dožití mezi 76 a 82 lety jsme totiž mnohem dál než naši předchůdci.

Jednu z nejnovějších studií mají na svědomí australští vědci, ti byli schopni na základě analýzy částí DNA propočítat průměrnou délku života mnoha vyhynulých druhů, a to dokonce včetně přímých předchůdců moderního člověka.

Avšak neandrtálci vyskytující se v Eurasii před více než 300 tisíci lety, představovali jednu z vývojových linií moderního člověka, nikoli jeho předky. Podle zveřejněných výpočtů se denisované a neandrtálci dožívali přibližně 38 let. Podle stejné studie se mamuti běžně dožíval i déle než 60 let.

Průzkum DNA byl široký

Nejen na předky dnešních lidí se zaměřil australský výzkum, předmětem zájmu byly také některé dosud žijící druhy, jako jsou třeba velryby, u nichž není mnoho podobných záznamů dostupných.

Dle vyjádření odborníků by rekordmanem v dlouhověkosti mohla být velryba grónská (Balaena mysticetus) s průměrnou délkou života cca 268 let.

Výzkumníci podotýkají, že bylo dosud velmi obtížné určit u velké spousty živočichů jakékoli šance na dlouhý život, obzvláště problémová byla dlouho žijící zvířata.

Šance na dlouhý život

Podle molekulárního biologa Dr. Benjamina Maynea Ph.D. z vědecké výzkumné organizace Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation z Crawley v Austrálii může přispět znalost délky života vyhynulých druhů k mnohem lepšímu pochopení, jakého věku se dožívají zvířata v daných podmínkách a proč.

„Pokud se druh nedožívá pro něj přirozené maximální délky života v přírodě, může to znamenat, že čelí takovým environmentálním podmínkám, které mohou vést k jeho vyhynutí,” sdělil tisku Mayne.

Vše probíhalo na základě analýz DNA a jejích úseků, jež jsou spojené s postupným stárnutím. Výzkumníci následně dle tzv. genových hodin odhadovali, jaká by mohla být maximální délka života.

Podařilo se nám prodloužit své životy

„Výzkum může také napovědět více o evoluci a pomoci v ochraně ohrožených druhů,” myslí si Australané, jejichž studie byla publikována ve vědeckém časopise. Jak vyplývá z analýzy, lidstvu se podařilo rapidně prodloužit dobu dožití.

Různé propočty délek životů blízkých příbuzných lidí by mohly naznačit mnohem více, jak život prodloužil např. snazší styl života, medicína a technologie.

V návaznosti na australskou studii totiž přišli další výzkumníci, kteří připomněli, že v uplynulých dvou století se průměrná délka života takřka zdvojnásobila. Ale nejen to, např. ve středověku se lidé dožívali podstatně vyššího věku, klidně i 70 let. Kvůli vysoké dětské úmrtnosti byl ale všeobecný průměr dost nízký.