V posledním díle našeho letošního fotoseriálu se vydáme až do země vycházejícího slunce. U jižního cípu japonského souostroví Ryuku se totiž nachází podmořská skalní formace, která podle mnoha lidí není dílem přírody, ale lidských rukou. Co se dosud podařilo zjistit o tajemném Jonaguni?
Malý ostrov Jonaguni nikdy nepřitahoval žádnou zvláštní pozornost. Vždy se o něj zajímali především zoologové, kteří pozorovali tamní kolonii žraloků kladivounů. Ostatně právě žraloci jsou hlavním důvodem, proč se v roce 1986 vydává pod hladinu u tohoto kousku země, který je nejzápadnějším obydleným ostrovem Japonska, i místní potápěč a amatérský badatel Kihachiro Aratake.
Tentokrát si vybírá trochu jiné místo než obvykle, aby mohl prozkoumat zase další malý kousek dosud neznámého oceánu. Hledání ideální polohy k pozorování žraloků se však změní v jeden z největších zážitků jeho života. To když se mu odhalí pohled na podivnou terasovitou strukturu na dně, která je kvůli svému pokrytí vodními rostlinami jen obtížně viditelná.
Záhy se musí Aratake vrátit, ale na místo se vypráví ještě několikrát, aby vše prozkoumal a došel k přesvědčení, že patrně objevil tajemné podmořské město. Může mít pravdu?
Léta trvající nezájem
V dalších letech představuje Aratake svůj objev laické i odborné veřejnosti. Zatímco historici a oceánologové nad jeho objevem dlouho ohrnují nos, veřejnost je fascinovaná. Na místo se poměrně rychle sjíždí další potápěči a zkazky o tom, co se nachází pod hladinou u japonských břehů, se šíří hlavně po alternativních kanálech.
Přesto, nebo možná právě proto, trvá dlouhých deset let, než se zvláštních zpráv o podmořské struktuře chytnou další badatelé. Mezi nimi je především japonský profesor Masaaki Kimura (*1940), který se rychle stane hlavním motorem průzkumu neobvyklého místa. Co se na dně u japonských břehů tedy nachází?
V podstatě jde o ponořenou skalní formaci, která nápadně připomíná stupňovitou pyramidu s téměř dokonalými úhly, rovnými sloupy a velkými kamennými schody. Hlavní skála má přitom 27 metrů na výšku, 150 metrů na délku a asi 40 metrů na šířku.
Prastará pyramida?
Kimura postupně vytváří mapu oblasti a přistupuje na možnost, že by mohlo jít o dávnověké město, které zaplavilo zvedající se moře. Potvrzovat to mají nejen dokonale opracované bloky kamene, ale i zvláštní značky připomínající obrazy zvířat a lidí nebo část skály, která nápadně připomíná lidský obličej.
Jenže pokud přistoupíme na možnost, že jde o lidský výtvor, kdo by za tím mohl stát? To je i podle Kimury složitá otázka, protože by dílo podle všeho muselo vzniknout někdy na konci poslední doby ledové, tedy kolem roku 10 tisíc před naším letopočtem. Tedy v době, kdy lidé neměli ještě ani nástroje na to, aby opracovávali tak velké kameny.
Přesto tomu sám Kimura věří. Podle něj je stavba pozůstatkem jakéhosi chrámu, který nápadně připomíná tzv. zikkuraty – pyramidy, které stavěli obyvatelé Mezopotámie. Mohlo něco takového vzniknout na východě dlouho před jejich příchodem?
Město ztraceného kontinentu?
Vědecký svět je dnes rozpolcený. Většina badatelů tvrdí, že podmořská struktura Jonaguni je ve skutečnosti přírodní útvar, který jen vypadá jako vytvořený lidskýma rukama. Část ale upozorňuje na nedostatek informací o době před 12 tisíci lety a naznačuje, že by klidně mohlo jít o dílo nějaké bájné civilizace.
U japonských břehů by se tak prý mohlo klidně nacházet potopené město, které dalo vzniknout legendám o Atlantidě. Britský záhadolog Graham Hancock pak jde ještě dál a spojuje toto místo s legendami o mýtickém kontinentě Mu, který měl v dávných časech zmizet ve vlnách Tichého oceánu.
Právě přeživší obyvatelé z tohoto kontinentu měli stát za vznikem některých pozdějších civilizací včetně třeba slavné Mayské říše. Mohla se nakonec právě tady, u japonského ostrůvku Jonaguni, psát stěžejní kapitola lidských dějin?
Facebook
Twitter
RSS