Takřka každý člověk zná slavných sedm divů světa – nejúchvatnější a nejtajemnější památky, které lze na naší planetě nalézt. Jenže existuje i mnoho dalších, těch, které lze považovat za tzv. osmé divy. Tajemné přitom nejsou o nic méně. I u nich se musíme ptát: Jakou mají minulost? Kdo je vytvořil a k čemu měly nebo mají sloužit?
Šestatřicet jeskynních sálů s kamennými mosty a umělými jezery, mohutnými pilíři podpírajícími strop a s tajemnou atmosférou dávných časů. K tomu všemu sochy zvířat, zvláštní rytiny ve stěnách a promyšlená kompozice celého místa. Jeskyně Longyou nacházející se poblíž vesnice Š‘-jen Pej-cchun na východním pobřeží země jsou stále jedním z nejpodivnějších lidských výtvorů na světě.
Toto podzemní město ležící až 30 metrů pod zemí fascinuje nejen svou rozlehlostí, ale především zručností, s jakou bylo postaveno.
Ostatně podle vědců na něm musela pracovat nejméně tisícovka lidí po dobu šesti let.
Jak ho postavili?
Není vůbec jasné, jakým způsobem se podařilo podzemní město, objevené čínským vesničanem v roce 1992, postavit. Množství horniny, která musela být při ražbě odstraněna, nemá ve světě obdoby a i dnes by bylo pro kohokoliv velkou výzvou něco takového provést. V oblasti navíc nebylo nalezeno žádné nářadí, a tak ani neznáme techniku, která byla při budování použita. Jak dělníci odstraňovali sutiny?
A čím si svítili? Odpovědi chybí.
Vzhledem k tomu, že je vše vypracováno s neuvěřitelnou přesností, se tak nelze divit spekulacím, že i v tomto případě zaúřadovala nějaká nadpřirozená moc nebo návštěvníci z kosmu.
Tajný úkryt, či skladiště?
Ovšem ještě zásadnější otázka se týká účelu podivné stavby. Dodnes totiž nevíme, k čemu mohly obrovské podzemní prostory sloužit. Teorií je ovšem mnoho. Jedna například tvrdí, že šlo o obří hrobku dávných panovníků, další zase, že mělo jít o jakési podzemní ubikace pro armádu, která se tu mohla ukrýt a pak zničehonic zaútočit na nepřítele.
„Další teorie říká, že jeskyně byly využívány pro těžbu nějakých nerostných zdrojů. Nicméně nesvědčí o tom žádné nalezené stopy. Navíc – proč by potom tvůrci vytvářeli složité ozdoby na stěnách, sloupech a stropech?“ ptá se americká záhadoložka April Holloway. Právě to trápí historiky nejvíc. Nasvědčovalo by to totiž tomu, že šlo o nějaké obřadní nebo posvátné místo.
Mohlo být podzemní město sídlem tajné a mocné sekty, která tam pořádala neznámé rituály?
Facebook
Twitter
RSS