Věda

Pokřivená evoluce aneb Člověk stvořitel?

Pokřivená evoluce aneb Člověk stvořitel?

Jednotlivé skupiny živočichů se přirozeně zvětšují, ztenčují či zanikají. Objevují se nové a nové druhy, které se neustále přizpůsobují prostředí, v němž žijí. Vyvíjejí se. Vše se děje přirozeně, a to už od doby, kdy na Zemi vznikl život. Jenže čas od času zasáhne člověk a všechno je jinak.

To, že se živočišné, ale i rostlinné druhy, vyvinuly do současné podoby, se stalo vlivem působení dvou faktorů. Tím prvním byly genetické mutace, druhým přirozený výběr druhů.
Teorie přirozeného výběru zformovaná Charlesem Darwinem (1809–1882) předpokládá zvyšování adaptibility jedinců a jejich potomků na konkrétní životní prostředí. Přežijí jen ti nejsilnější, nejobratnější a nejinteligentnější. Ti předávají své geny další generaci. Genetický fond je tak jakousi výstavní síní těch nejúspěšnějších.

Nepřirozený výběr druhů
Změny v krajině způsobené zásahem člověka jsou však tak rychlé a kolosální, že se jim ostatní druhy mohou přizpůsobovat jen stěží. Zrádná ovšem může být i přehnaná snaha pomoci způsobené škody napravit. Z přirozeného výběru se tak stává výběr umělý – ovlivněný člověkem.
Za příklad mohou sloužit zábrany podél silnic, jež mají ochránit žáby migrující za pářením, aby neskončily pod koly automobilů. Jednotlivci na tuto pouť často doplatí životem, na špatně zvolenou ochranu však může doplatit celý druh. Nedostatečná, či poškozená překážka nebude činit silným jedincům problém. Dostanou se přes ni, zatímco ti slabší skončí v nádobě, ze které jsou přeneseni k páření. Zdraví jedinci tak často nepřežijí a množí se ti, kteří by jinak neměli nárok. Druh degeneruje.

Jak to bylo s dinosaury?

Ideální podmínky pro život tak mohou být do jisté míry zavádějící. Druh bez přirozeného predátora se může přemnožit na neúnosnou mez, je limitován pouze velikostí teritoria a dostupností potravy. K přežití už není třeba takové síly, hbitosti či rychlosti.
Když se však objeví nový predátor, zdegenerovaný druh bude těžko hledat svou dřívější sílu, jeho řady budou decimovány. Může se tak dostat na pokraj vyhynutí či dokonce vyhynout zcela. Jedna z teorií předpokládá, že za vyhynutím dinosaurů stála právě jejich degenerace.

Jak zabránit přemnožení?

V přírodě existují přirozené mechanismy, které přemnožení a následné degeneraci druhů zabraňují. Jedním z nich jsou právě predátoři, jejichž oběťmi se většinou stávají slabší jedinci.
Dojde-li k přemnožení nějakého živočišného druhu, zvýší se s největší pravděpodobností také populace predátorů. Mají dostatek potravy. Ti přemnožený druh regulují a následně se jejich populace opět ztenčí. Na velikost populace mají také vliv nemoci a přírodní katastrofy.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

8 zakořeněných mýtů o lidském mozku

Věda17.7.2018

Falklandský „vlk“ se podobal spíše šakalovi

Věda13.7.2018

V Jeruzalémě byly odkryty pozůstatky legendární pevnosti Acra!

Věda10.7.2018

Jak organismy brání své dědičné informace?

Věda3.7.2018

Vyhynul, nebo nevyhynul?

Věda29.6.2018

Poslední mamuty zahubila žízeň!

Věda26.6.2018

5 zákeřných parazitů, kteří míří na oči!

Věda19.6.2018

Legendární „hadrák“ se představuje!

Věda15.6.2018

Kolik planet obíhá naše Slunce?

Věda12.6.2018

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies