Roku 1745 vyplouvá z Francie Karel Eduard Stuart zvaný Mladý uchazeč o anglický, skotský a irský trůn. Je mu teprve 24 let, ale s bojem už má zkušenosti. Hodlá konečně vyhnat z Velké Británie cizáckou hannoverskou dynastii a získat znovu trůn pro stuartovce.
Karel Eduard Stuart (1720–1788) se svou flotilou přistane na severu Skotska v červenci 1745. Tady verbuje povstaleckou armádu jakobitů – přívrženců stuartovců. Do povstání se zapojí část skotské šlechty a mnoho rodových klanů, katolických i protestantských.
Zpočátku povstalci vítězí
Mladý uchazeč získá asi 2 000 vojáků, se kterými táhne na Edinburgh. Hlavní město Skotska se rychle vzdá. V září povstalci tvrdě porážejí jedinou britskou armádu na území Skotska v bitvě u Prestonpans. Karel už v listopadu může s 6 000 muži postupovat na jih do Anglie. Dobudou Carlisle za hranicemi Skotska a postupují až k mostu Swarkestone Bridge u Derby, téměř uprostřed Anglie.
Tady se vojsko zastaví a povstalecká rada rozhodne o návratu do Skotska. Uzná, že mají malou vojenskou podporu Francouzů a anglické široké vrstvy se k povstání, které je pro ně jen sporem dvou dynastií, staví netečně. V lednu 1746 ještě vítězí nad britským vojskem v bitvě u Falkirk Muir.
Pak vláda vyšle proti povstalcům armádu pod vedením prince Williama, vévody z Cumberlandu (1721–1765), syna Jiřího II.
Osudová bitva u Cullodenu
Dne 16. dubna 1746 se povstalci střetnou s Cumberlandem na Skotské vysočině v osudové bitvě u Cullodenu. Karel neuposlechne rady svého nejlepšího velitele, lorda George Murraye (1694–1760), a vybere si pro střet rovný otevřený bahnitý kus země. Karel velí povstalcům za jejich zády a netuší, co se děje vepředu. Jakobité utrpí rychlou, tvrdou porážku – bitva trvá asi jen hodinu.
Cumberlandovo vojsko pronásleduje poražené rebely a krutě je dobíjí, což vévodovi vynese od horalů přezdívku Řezník. Poslední bitva na britské půdě v historii má neblahé následky: zemře nebo je zraněno na 2 000 jakobitů, mnoho jich je popraveno a uvězněno. Karel uprchne a dlouho se skrývá za těžkých podmínek a hladu na severu Skotska.
Na jeho hlavu je vypsaná vysoká odměna, ale nikdo ho nezradí.
V září 1746 se mu konečně podaří tajně odplout do Francie.
Facebook
Twitter
RSS