Stejně jako všechno ostatní, i jídlo je předmětem mnoha inovací. Že bude jídelníček budoucnosti obsahovat méně masa a více hmyzu, jsme asi už slyšeli všichni.

Brzy bychom ale mohli mít také diety šité na míru naší DNA, 3D tištěné jídlo, více geneticky modifikovaných potravin, nebo talíře plné poživatelných řas.

Ve světové baště neotřelých technologických řešení, kalifornské Silicon Valley, v současnosti funguje řada start-upů, zabývajících se netradičními formami produkce potravin. Patří mezi ně cvrččí farmy, výroba mléka a vajec, která se obejde bez zvířat, maso pěstované v Petriho miskách z kmenových buněk dobytka, nebo rostlinné maso, které díky obsahu molekuly hem „krvácí“.

Blízká budoucnost ovšem slibuje ještě futurističtější způsoby stravování.

Jídelníček na míru DNA

V roce 2015 sledoval tým izraelských vědců po dobu několika dní hladinu cukru v krvi skupiny 800 osob. Došel k závěru, že biologická odpověď organismu různých lidí na totožné jídlo se může podstatně lišit – co zkrátka vyhovuje jednomu, neprospívá druhému.

Zatímco hodnota glykémie dosáhla u některých osob vrcholu po konzumaci zmrzliny, u jiných tomu bylo po rýži. Reakce organismu na jednotlivé živiny je z velké části zakódována v genech.

Analýza DNA má pak potenciál sestavit jídelníček „šitý na míru“ genomu konkrétního jedince. Už dnes lze pomocí nutrigenetiky ze vzorku DNA zjistit intoleranci na laktózu, citlivost na uhlohydráty nebo zvýšenou potřebu vitaminů či antioxidantů.

S dokonalejším porozuměním genetice v budoucnosti bude možné využít těchto služeb naplno.

„Genetika nám dokáže říci, jaké druhy ovoce, zeleniny nebo obilovin bychom měli upřednostňovat, a jak často,“ uvedl profesor Jeffrey Blumberg z Tufts University v Massachusetts, podle kterého bude personalizovaný jídelníček normou do deseti let.

Úprava stravy na základě DNA může mít ale i zásadnější benefity než jen správné zažívání a udržování si optimální hmotnosti. Příkladem může být fenylketonurie, choroba způsobená mutací genu, která při neléčení způsobuje těžkou mentální retardaci a epilepsii.

Lidé s touto poruchou by se měli vyhnout jídlům bohatým na fenylalanin, který je obsažen v mléce, vejcích, sýrech, ořeších nebo masu.

Oběd z tiskárny

Poslední zásadní revolucí v oblasti kuchyňského vybavení byla před 70 lety mikrovlnná trouba před. Další by se mohly stát 3D tiskárny na jídlo.

Fungují stejně jako tradiční 3D tiskárny, jen s tím rozdílem, že z trysek proudí jedlý materiál, který je následně vrstven na talíř dle požadovaného tvaru, textury, chuti, ale i složení živin. První takové zařízení vzniklo v roce 2006 na Cornell University v New Yorku jako studentský projekt, který dokázal tisknout z čokolády, sušenkového těsta nebo sýra.

Od té doby byla coby „inkoust“ použita cukrová hmota, maso ze zkumavky i těstoviny. Poslouží v podstatě jakákoli ingredience, ze které lze udělat pyré.

Existují 3D tiskárny, které tisknou pizzu ve tvaru srdce, nebo gramofonové desky z čokolády, které přehrají oblíbenou melodii. Výhodou 3D tisku potravin je jeho flexibilita.

V říjnu 2019 britská start-upová společnost Nourished tímto způsobem vyrobila personalizované želé bonbony z 28 odlišných vitaminů, každý dle individuálních přání a potřeb zákazníka.

Způsoby využití 3D tištěných jídel intenzivně zkoumá také NASA. V září 2019 ruští kosmonauti ve spolupráci s izraelským start-upem Aleph Farms vypěstovali na Mezinárodní vesmírné stanici maso z kravských buněk, ze kterých si následně k obědu vytiskli steak.