Vpředvečer židovského svátku pesach se kolem varšavského ghetta stahují ozbrojené jednotky. Němci chystají deportaci 60 000 zbývajících Židů z původních 380 000. „Jít jako ovce na porážku? Nikdy!“

„Nechceme si zachránit život, ale ochránit naši důstojnost!“ Asi 200 členů ilegální Židovské bojové organizace, vedené Mordechajem Anielewiczem (1919–1943), a Židovského vojenského svazu zajišťuje kontakty se světem mimo obezděnou zónu.

Připravují se na ozbrojený odpor od doby, kdy Němci začali odvážet Židy z Varšavy kdoví kam.

Vymění velitele

Ráno 19. dubna 1943 němečtí vojáci vtrhnou do ulic ghetta. Vítají je ale Molotovovy koktejly, střelba, výbuchy granátů. Předem prohraná guerillová válka, vedená ze střech domů a podzemního labyrintu, agresory zprvu zaskočí.

Velitel SS Ferdinand von Sammern-Frankenegg (1897–1944) velí k ústupu a na Muranowského náměstí se objevuje vítězná vlajka s Davidovou hvězdou. Debakl Němce rozzuří.

Pod novým velením Jürgena Stroopa (1895–1952) rozpoutají ohnivé inferno.

Vyhodí do vzduchu synagogu

Vypalují dům po domu, do kanalizace pouštějí jedovatý plyn, plamenomety dobývají sklepení. Centrum odporu se zmenšuje, někteří Židé prchají podzemím za zdi ghetta. Odbojářům dochází munice.

Většina z 613 bunkrů je odhalena a povstalecké velení v sídle na ulici Miła č. 18 spáchá sebevraždu. 7000 povstalců je mrtvých, 7000 posláno na zplynování. Na závěr vyhodí Němci do povětří varšavskou Velkou synagogu.

V hlášení velitele SS Jürgena Stroopa z 16. května 1943 stojí: „Ve Varšavě už neexistuje žádná židovská čtvrť.“