„Občané republikáni, Vendée již není!
Zahynula pod našimi šavlemi svobody i se svými ženami a dětmi,“ chlubí se před představiteli pařížské revoluční vlády generál François Joseph Westermann. Desítky tisíc obyvatel vzpurného západofrancouzského kraje jsou tehdy zmasakrovány ve jménu svobody, rovnosti a bratrství!
Francie prochází mimořádně bouřlivým obdobím. V roce 1789 dlouhodobě nespokojený lid povstane proti tzv. „starému režimu“, reprezentovanému králem, šlechtou a katolickou církví.
Propuká Velká francouzská revoluce, horlivě se snažící prosadit ideály všeobecné svobody a rovnosti. Ne všem Francouzům se však takovéto novoty zamlouvají. Platí to zejména o svébytném kraji Vendée na západě země…
Odmítnou bránit republiku
Tamní lidé jsou s radikálními kroky revoluční vlády značně nespokojení. Pobuřují je hlavně represivní opatření vůči katolickému duchovenstvu.
Poslední kapku představuje zákon z 23. února 1793, který v situaci, kdy Francie musí čelit útokům koalice několika evropských států, nařizuje mobilizaci 300 000 mužů. Vendéesané ovšem nejenže republiku odmítnou bránit, ale sami proti ní pozvednou zbraň.
V boji proti republikánským vojskům se jim zpočátku daří, zlom nastane až v červnu 1793, kdy se pokusí neúspěšně dobýt město Nantes. V prosinci 1793 se pak odehraje rozhodující bitva u Savenay, v níž je vendeéské povstání rozdrceno.
Skončí v rozžhavených pecích
Obě strany se během bojů dopouštějí zvěrstev. Republikáni pak po svém vítězství přikročí k systematickému ničení a vyvražďování rebelantského kraje. Tzv.
„pekelné kolony“ generála Louise Marie Turreaua podnikají trestné výpravy, při nichž bestiálními způsoby zmasakrují tisíce mužů, žen i dětí. Nešťastníky mučí, sekají na kusy či házejí do rozžhavených pecí.
V Nantes zase jednotky Jeana-Baptiste Carriera provádějí hromadné popravy topením v řece Loiře. „Všechny ty darebáky naženeme na loď, kterou pak potopíme,“ dozvídáme se.
„Nevím, kdo tento způsob popravy vymyslel, ale je mnohem rychlejší než gilotina…“ Francouzský badatel Reynald Secher tyto ukrutnosti neváhá označit za první genocidu moderních dějin.
(Foto: wikipedia.org, pinterest.com)
