„Mějte ji v uctivosti a dobře se vám povede.“ S těmito slovy předává vlivná šlechtična Polyxena z Lobkovic sošku Jezulátka malostranským karmelitánům. Sama ji kdysi dostala od své matky, která ji přivezla z rodného Španělska.

Měří 47 centimetrů, je ze dřeva a její povrch je umně vymodelován z vosku. V základu je oděna do prosté košilky, ale její garderobu by jí mohl kdekdo závidět.

Mocní tohoto světa ji v průběhu staletí obdarovali nákladnými šaty, královskými korunami i dalšími šperky.

Soška Pražského Jezulátka je uctívána už od první poloviny 17. století, kdy se dostala do kostela při klášteru karmelitánů na Malé Straně v Praze. I když je zřejmě mezi katolíky z celého světa nejznámější a nejvyhledávanější, není rozhodně jedinou svého druhu…

Památka na mořeplavce

Španělský král a novopečený císař Karel V. (1500–1558) vysílá v roce 1519 portugalského mořeplavce ve svých službách Fernãa Magalhãese (1480–1521) do světa, aby objevil západní cestu k Ostrovům koření.

Dobrodruh v roce 1521 přistává na Filipínách.

Vládce tamního ostrova Cebu při příležitosti jeho křtu obdaruje soškou Jezulátka. Magalhães následně umírá při střetech s dalšími domorodci, a když se Evropané na Filipíny o více než 40 let později znovu vracejí, atmosféra už tu vůči nim není vůbec přátelská. Zachovají se proto jako dobyvatelé.

Osady Filipínců hoří. Jako zázrakem však řádění plamenů přežije zhruba 30 centimetrů vysoká soška Jezulátka. Evropané uvěří v její magickou moc. Díky tomu je zřejmě nejstarší křesťanský předmět na Filipínách uctíván dodnes.

V hledáčku zločinců

Jakýsi františkánský mnich měl vyrobit sošku římského Jezulátka už v 15. století z jediného kusu olivovníku přímo v Getsemanské zahradě v Jeruzalémě. Římané uvěří, že 60 centimetrů vysoká soška má léčivé schopnosti. Kvůli své moci se však opakovaně ocitla v hledáčku zlodějů.

Poprvé ji chtěli ukrást Napoleonovi vojáci, v roce 1838 ji neznámí pachatelé okradli o její poklady od prosebníků, o deset let později, během protikatolických bouří ve Věčném městě, o vlásek unikla žháři.

V roce 1994 byla definitivně odcizena, a tak se dnes v kostele Panny Marie u Nebeského oltáře nachází jen její věrná kopie.

(Zdroj: HISTORY revue)