Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Priony: Bílkoviny, ze kterých mozek šílí

Až na samém konci minulého tisíciletí se dostalo uznání v podobě Nobelovy ceny dlouho vysmívané teorii, že mozek může zničit nákaza přenášená nikoli mikroby, ale pouhými bílkovinami.

Ovšem ani o čtvrt století později stále nevíme, jak přesně mozkové buňky zabíjejí, a už vůbec jim v tom nedokážeme zabránit.

Stanley Prusiner musel být velmi tvrdohlavý muž, když dal v sázku svou vědeckou pověst jen proto, že věřil tomu, co viděl. Jeho hypotéza zněla jako čiré kacířství. Přitom zdánlivě nešlo o nic zvláštního.

Bylo to na přelomu 70. a 80. let minulého století, když se Prusiner, neurolog na Kalifornské univerzitě v San Franciscu, zabýval zkoumáním klusavky, podivné nemoci, která postihovala ovce a měnila jejich mozek na ementál plný děr.

Nešlo o žádnou novinku, nemoc byla známá po staletí. Přesto se pořád nevědělo, co ji vlastně vyvolává. Dosavadní experimenty jen prokázaly, že klusavka je nakažlivá a že ji přenosem tkáně z nemocných ovcí lze vyvolat i u zdravých kusů a pak i u jiných zvířat.

Počátkem 70. let se jistému americkému týmu dokonce povedlo klusavkou experimentálně nakazit makaky. Jenže záhadný virus, který se za infekcí musel skrývat, stále unikal.

Stanley Prusiner se do jeho hledání zapojil spíš náhodou, když mu zemřel pacient, který trpěl velmi vzácnou Creutzfeldt-Jakobovou chorobou. Ta je neléčitelná a nápadně podobná klusavce.

To vzbudilo Prusinerovu zvědavost a touhu přijít příčině těchto nemocí na kloub. Jenže experimenty vycházely podivně. Výsledky stále více ukazovaly na proteiny a stále méně na stopy virů.

Těmi měly být nukleové kyseliny, DNA nebo RNA, jenže ve vzorcích jaksi chyběly. To není možné, řekl Prusiner sám sobě i svému týmu. Nemůžou to být proteiny – každý středoškolák přece ví, že se nemůžou „množit“.

Priony mají nepříjemnou schopnost předávat svůj abnormální tvar zdravým prionovým proteinům. Pak se řetězovou reakcí šíří v mozku jako lavina. Foto: Shutterstock
Priony mají nepříjemnou schopnost předávat svůj abnormální tvar zdravým prionovým proteinům. Pak se řetězovou reakcí šíří v mozku jako lavina. Foto: Shutterstock

Nové experimenty

A tak začali znovu. Vzorky mozků nemocných ovcí důkladně pročistili, až podle Prusinerových zápisků odstranili 99 % cizorodých proteinů a nukleových kyselin, které se do nich dostaly jako kontaminace. V tom, co zbylo, začali cíleně pátrat.

Jenže hledaný patogen byl dál nepolapitelný. A tak se na to rozhodli jít vylučovací metodou. Na část vzorků použili postupně šest různých metod, které rozbíjely nukleové kyseliny, v dalších zase šesti metodami štěpili proteiny.

Pak zbýval rozhodující krok – vyzkoušet, který postup zabral víc. Překvapení se nekonalo. Výsledek opět ukázal na proteiny stejně jako v předchozích experimentech. Přenos nemoci dokázal omezit jen zásah proti nim.

Pochyby i uznání

Prusiner byl přesvědčený, že má dostatek důkazů pro hypotézu, že jsou to proteiny, co způsobuje degenerativní onemocnění mozku u ovcí. Nevěděl sice, jak to dělají, zato prokázal, že se upravené vzorky tkání se zachovanými proteiny chovají jako infekce.

Původcům nákazy dal také název – priony. Vyšel ze spojení anglických slov pro protein a infekci, ale pro větší zvukomalebnost písmenka trochu přehodil, protože „proiny“ nezněly zdaleka tak dobře.

Svůj výzkum publikoval v 1982 v prestižním časopise Science pod titulkem Nové proteinové infekční částice způsobují klusavku a na odpor a výsměch byl připravený.

A skutečně následující desetiletí strávil obhajováním své prionové hypotézy před pochybnostmi i útoky řady vědců.

Důkazů, podporující jeho hypotézu oproti táboru trvajícím na dosud neobjeveném viru, ale přibývalo, a tak Prusiner dostal v roce 1997 Nobelovu cenu.

Nebyla první v souvislosti s degenerativním onemocněním mozku záhadného původu, které se projevovalo tak, že v něm vznikaly dutiny. Naprosto stejné projevy měla záhadná nemoc kuru.

Americký vědec Carleton Gajdusek ji zkoumal na Papui-Nové Guineji, kde se stále udržoval zvyk pojídat mrtvé včetně těch nakažených. Ani Gajdusek si ale nebyl jistý, co je vlastně původcem nemoci. Prionům ale nevěřil, infekci připisoval pomalu se šířícím virům.

Nemoc dlouho uniká pozornosti. Jak rozsáhle je mozek postižený, se ukáže, až když je pozdě. Foto: University of Nebraska Medical Center
Nemoc dlouho uniká pozornosti. Jak rozsáhle je mozek postižený, se ukáže, až když je pozdě. Foto: University of Nebraska Medical Center

Nemoc šílených krav

Nobelovka pro Prusina přišla v době, kdy se světem šířila panika z „nemoci šílených krav“. Ta byla podobná jak klusavce, tak kuru z Papuy-Nové Guiney. Objevena byla v polovině 80. let v Británii a dostala odborný název bovinní spongiformní encefalopatie.

Výzkum sice nenašel původce nemoci, zato její zdroj. Všechny nakažené krávy dostávaly do krmiva masokostní moučku vyrobenou z ovcí včetně těch, které uhynuly na klusavku.

Při její výrobě se široce obcházela nastavená pravidla sterilizace horkem a tlakem v zájmu snížení nákladů.

A tak není divu, že patogeny klusavky z infikovaných ovcí úpravu přestály bez úhony a při krmení pak infikovaly dobytek. Ovšem ani dodržování hygienických norem by priony nezničilo – na rozdíl od mikrobů.

Experimenty ukázaly, že odolávají i mnohem vyšším teplotám, některé priony se udržely i v mase, které bylo po celou hodinu vystaveno teplotě 360 °C. Nerozložené byly objeveny i po třech letech na místě zetlelých těl krav.

Na krávy se prionové onemocnění přeneslo zkrmováním masokostní moučky z uhynulých nemocných ovcí. Foto: Shutterstock
Na krávy se prionové onemocnění přeneslo zkrmováním masokostní moučky z uhynulých nemocných ovcí. Foto: Shutterstock

Přenos na člověka

Infekce nejdřív zůstávala problémem chovatelů dobytka, dokud se neukázalo, že je přenosná na člověka, u nějž vyvolává už dříve známou, ale velmi vzácnou Creutzfeldt-Jakobovu chorobu. Jenže najednou se v Británii objevilo hned deset případů současně.

Nemoc budila hrůzu, protože degenerace mozku, kterou způsobovala, postupovala rychle a neúprosně a bez výjimky skončila smrtí.

I tak trvalo deset let od prvních varování od odborníků, než britská vláda v roce 1996 připustila, že by mohla existovat souvislost mezi nemocí šílených krav a novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby.

A celou tu dobu se dál mohly prodávat kontaminované hamburgery, uzeniny, ze želatiny z kůže a kostí se dělal pudink, polevy dortů a gumoví medvídci. Přitom už vědci prokázali, že při konzumaci priony dokážou proniknout ze žaludku do nervové tkáně.

Než se konečně zpřísnila hygienická pravidla pro chov skotu a zpracování masa, vyžádala si Creutzfeldt-Jakobova choroba asi 250 lidských životů, v naprosté většině v Británii. Poté nových nákaz razantně ubylo, další se objevovaly jen raritně.

Co se to v mozku děje?

Příčina nemoci je nesmírně záludná. Priony nejsou nic cizorodého. V původní a neškodné formě je produkuje většina buněk našeho těla. Problém nastane až v případě, že původní neškodný prionový protein získá nesprávný prostorový tvar. To změní jeho vlastnosti a chování.

Změněný tvar navíc působí jako kouzelná hůlka – když se zvrhlý protein dotkne dosud zdravého proteinu, i ten stejným způsobem změní své uspořádání a změní se na nebezpečný prion. To samé pak udělá se sousedním proteinem a záhy se změny dominovým efektem šíří jako lavina.

Tím problém nekončí. Nově vzniklé priony se shlukují, vytvářejí vlákna a začínají ničit mozkové buňky, jež jsou vůči nim bezmocné. Změněný protein získává kromě ničivosti také nebývalou odolnost. Buněčné enzymy by ho vlastně měly rozložit, jenže to se neděje.

A tak mozkové buňky zanikají a na jejich místě vzniká dutina. Priony se šíří mozkem exponenciálně a zaplavují ho ještě dřív, než se objeví neurologické příznaky.

Po transformaci na prion získává protein mnohem větší odolnost vůči rozkladu enzymy, což komplikuje vývoj léků. Foto: National Institute On Aging
Po transformaci na prion získává protein mnohem větší odolnost vůči rozkladu enzymy, což komplikuje vývoj léků. Foto: National Institute On Aging

Zdroj ve vlastní hlavě

Přenos infekčních proteinů ze zvířete je sice zdaleka nejčastější příčinou onemocnění, ale nikoliv jedinou. Někdy mohou vzniknout přímo v lidském mozku.

Většinou k tomu dochází náhodně, když normální prionový protein změní samovolně svůj tvar a pak spustí rychle eskalující řetězovou reakci. Chyba může být také v genu, který nese předpis pro stavbu prionového proteinu.

Mutace ale naštěstí nemusí mít vždy fatální následky. Výzkum už odhalil šest desítek různých variant genu pro prionový protein, ale jen zlomek z nich má vést k propuknutí nemoci. Tato rozmanitost prionů je komplikací při vývoji léků.

I když účinné látky zničí jednu z těchto špatně poskládaných konfigurací, jiné přetrvávají a mohou vyvolat rezistenci vůči léku.

Proč je vůbec máme?

Taková otázka se pochopitelně nabízí. Je prionový protein pro organismus tak důležitý, že ho tvoří nehledě na to, že může jít o časovanou bombu? Uspokojivé odpovědi zatím nemáme. Výsledky výzkumů jsou spíš nepřehledné.

Na jednu stranu se ukázalo, že zvířata s odstraněným genem mohou žít bez zjevných potíží a poškození, na druhou stranu se vrší důkazy o rozmanitých funkcích prionového proteinu v těle.

Důležitý je zřejmě hlavně pro správnou krvetvorbu a možná paradoxně i pro vývoj a ochranu neuronů. Nicméně se zdá, že ho bez větších následků můžeme postrádat, takže zablokování jeho tvorby se zatím jeví jako nejslibnější možnost léčby. Mnoho jiných se ostatně nerýsuje.

Závod s časem

Proto se výzkum zaměřuje na snížení produkce zdravého prionového proteinu v mozku. Čím méně ho bude, tím pomaleji by nemoc postupovala.

Experiment u myší, které vytvářely jen polovinu normálního množství prionového proteinu, ukázal, že rozvinutí onemocnění trvalo více než dvakrát déle.

Momentálně se k tomu účelu zkoušejí drobné, chemicky upravené sekvence DNA, které se vážou na RNA s návodem pro stavbu prionového proteinu. Buňka pak celý komplex zničí a protein nevznikne.

Pokud by byla metoda úspěšná nejen u myší, ale také u lidí, mohla by otevřít také novou šanci pro terapii dalších neurodegenerativních onemocnění, jak se domnívá Prusiner i někteří další odborníci.

Poukazují na to, že také u Alzheimerovy nemoci, Parkinsonovy choroby a Huntingtonovy choroby hrají roli různé proteiny, jejichž chování velmi připomíná priony.

Související články
Na mezinárodní přehlídce Paris Air Show předvedla česká firma Radalytica inovativní robotický systém RadalyX, který dokáže zrentgenovat celé letadlo přímo v hangáru. Využívá nejmodernější částicové detektory a dokáže zobrazovat složitou vnitřní strukturu výrobků.   Díky přenosnosti a vysoké mobilitě robotických ramen už tak nemusí majitel vozit stroj do laboratoře ani jej rozebírat či rozřezat. Typickým […]
Bez slunce by nebyl život. Ale co kdybychom se naučili jeho sílu napodobit? Vědci jsou na stopě zázraku, který by mohl změnit svět. A pomáhá jim při tom kvantová magie. Každý zelený list je malá chemická továrna. V tichosti a s dokonalou přesností přeměňuje sluneční světlo, vodu a oxid uhličitý na kyslík a cukr. Tím […]
Tělesná vůně je tichý, ale silný průvodce našich každodenních setkání. Podle 95 % Čechů ovlivňuje první dojem víc, než si uvědomujeme. Přesto mnozí z nás zanedbávají pravidelnou péči o svěžest. Co všechno za tímto fenoménem stojí a jak se na osobní hygienu díváme v porovnání se zahraničím?   Podle nejnovějšího průzkumu společnosti Unilever, lídra kategorie deodorantů, pod […]
Světlušky zná snad každý – ať už z Broučků Jana Karafiáta, anebo z procházek večerní krajinou. Zpravidla z nich však vidíme jen světélka poletující letní nocí – jak vypadají dospělci (či dokonce larvy) většina lidí vůbec netuší. Pro to a dalších „21“ důvodů vyhlásila Česká společnost entomologická v roce 2025 Hmyzem roku právě světlušky.   V naší […]
reklama
Historie
V Monopolech se hrálo o svobodu
Zajatí britští letci se snaží nedat najevo svou radost. Právě k nim do německého zajateckého tábora doputoval zvláštní dárek – desková hra Monopoly. Nemá jim posloužit jen k ukrácení času. Pomůže jim k útěku.   „Je vaší povinností pokusit se o útěk ze zajetí,“ vtloukali britským vojákům do hlavy při výcviku. Někteří z nich, většinou letci, dostávali za druhé […]
Italské Versailles krášlí sochy z Pompejí
„Už sám palác stojí za návštěvu Itálie,“ skládá francouzský malíř Richard de Saint-Non hold jedné z nejvelkolepějších královských rezidencí světa. Na mysli má Casertu, sídlo vybudované nedaleko Neapole, jež velikostí a nádherou soupeří s Versailles.   Neapolský panovník Karel VII. (1716–1788) pozvedne krabičku s medailony královských podobizen a vloží ji do připraveného otvoru. Před zraky tisíců přihlížejících […]
První pasažéři vlaku si ani nesedli
„Už jedou! Už jedou!“ mává jezdec na koni praporkem, když kluše po železničních pražcích. Za ním supí lokomotiva Active, která později v historii vyfasuje označení Lokomotiva č. 1. Je totiž úplně první, která sveze cestující.   Úterý 27. září 1825 je mimořádně významný den. Železniční inženýr a konstruktér parních lokomotiv George Stephenson (1781–1848) se rozhodl […]
V bitvě u Cassana utrpěl Evžen Savojský jedinou porážku
Je to pro něj jako hra kočky s myší. Tu předstírá ústup, jindy zase útok, aby soupeře oklamal. Jen jedinkrát to princi Evženovi Savojskému nevyjde podle jeho představ…   Po smrti bezdětného krále Karla II. (1661–1700) se v Evropě rozhoří válka o španělské dědictví. Bojuje v ní Francie proti alianci tvořené habsburskou monarchií, potažmo Svatou […]
Zajímavosti
Výrobu skafandrů drží v rukou módní značky!
Na návrat lidí na Měsíc čekáme už přes 50 let. Příprava mise Artemis III, která tam má dopravit posádku poprvé i s ženskou účastí, je však v plném proudu! Se startem se počítá nejdříve v září 2026, už teď ale víme, jaké obleky si s sebou astronauti přibalí na procházky po měsíčním regolitu.   Skafandr […]
Kensingtonský kámen: Byli Vikingové v Americe?
Vikingové dodnes fascinují svým bojovým uměním. Tito dávní Seveřané však byli více než jen hrůzu nahánějící nájezdníci. Zbyly po nich promyšlené obchodní cesty a proslavili se jako úžasní námořníci. Opakovaně se jim podaří přeplout Atlantik a osídlit Grónsko a Island.   Objev záhadného kamene s runovým písmem podpoří domněnky, že Vikingové mohli proniknout ještě dál […]
WindRunner: Největší král nebes
Lidé zvedají pohled k nebi. Někteří ukazují prstem, jiní vzrušeně šeptají. Je to pták? Je to Superman? Ne – je to letadlo! Ale jaké! V reklamních sděleních se o něm bez ostychu tvrdí, že je největším, jaké kdy člověk vyrobil! A při pohledu na jeho parametry jim musíme dát za pravdu!   Na počátku je Američan Mark […]
Jak funguje Efekt Streisandové?
Zdá se, že stejně jako existují zákony fyzikální, existují i zákony sociální, které jsou za daných podmínek platné vždy a všude. Zejména, když se nám to hodí nejméně.   Jedním z takových zákonů je Efekt Streisandové, což je sociální fenomén, jehož poučka by mohla znít: „Čím víc něco budete tlačit do stínu, tím víc na […]
Záhady a napětí
Černá madona z německého Altöttingu: Dokáže převzít jakékoliv trápení?
Uvnitř malebné Kaple milosti v bavorském Altöttingu stojí ikonická soška Černé Madony. Ročně za ní přicházejí miliony věřících, neboť podle místní legendy do sebe dokáže nasáknout bolest, smutek a trápení každého, kdo ji o to požádá. Skutečně její barva odráží právě její zázračné umění?   Soška vysoká asi 66 cm, oblečená v bohatě zdobeném barokním rouchu, pochází […]
Archeologická záhada: Proč bylo šestileté dítě pohřbeno se 17 zvířaty?
V městské části Slatina na jihovýchodě Brna je v roce 2006 objeven podivný hrob. Archeologové v něm nacházejí kostru asi šestiletého dítěte a stovky kostí zvířecích. O jaká zvířata se jedná? Byla snad rituálně obětována? A jaké dítě bylo uloženo do tak speciálního hrobu?   V roce 2006 objevují archeologové na území dnešního Brna hrob, […]
Nemoc duchů: Stará kletba z indiánských plání?
Co když slabost, horečka nebo ztráta vůle žít nepramení z nemoci těla nebo duše, ale z temného stínu, který se na nás přilepí? Takovou otázku si kladou indiáni napříč celou Severní Amerikou, a jejich odpověď je jasná: Je to možné, a jde o takzvanou nemoc duchů!   Původní obyvatelé Ameriky, zejména kmen Navahů, obecně věří, že duchové […]
MÝTY A RITUÁLY: S bohyní Mokoš na křídlech víl
Když je ze země cítit vláha a nohy se začnou jemně bořit do mokré půdy, nastává chvíle, kdy do života vchází slovanská bohyně Mokoš. A tak se připravte zapustit kořeny, protože Mokoš přináší dary samotné matky Země.   Staroslovanská bohyně Mokoš je vládkyní přírody, úrody, léčení a plodnosti země. Jak už její jméno napovídá, vychází […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
tisicereceptu.cz
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
S kozím sýrem Ivana Anderlová dokáže přímo čarovat. Zkuste i vy vykouzlit naprosto báječný pokrm podle jejího receptu. Ingredience 200 g kozího sýru 2 celozrnné bagetky nebo chléb 1 jablko ol
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
nasehvezdy.cz
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
Po rozchodu s tělocvikářem Ondřejem Rančákem (40) se těšila na nový začátek. Jenže teď prý Aneta Krejčíková (34) začíná svých činů pomalu litovat. Je to teprve pár měsíců, co se rozhodla pro rázný kro
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
21stoleti.cz
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých ok
Dáváme věcem druhý život: Staré, ale nikoli k ničemu
panidomu.cz
Dáváme věcem druhý život: Staré, ale nikoli k ničemu
Je hezké, když si schováváte staré či nepotřebné věci, že se jednou můžou hodit. Jenže aby se to stalo, je potřeba ještě druhý krok. Oživit je, dát jim novou funkci a obvykle jim také dopřát zkrášlovací kúru novým nátěrem. Proměnit nepotřebné v potřebné a vysloužilé ve znovu sloužící je jednodušší, než se může zdát. Takové úpravy
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
historyplus.cz
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
„Úchvatné!“ honí se hlavou Sergeji Koroljovovi, když zpoza ohradníku sleduje zkušební start německé rakety V-2. V říjnu 1945 sovětský konstruktér vidí vzlétnout velkou raketu vůbec poprvé v životě. Při pohledu na kolos stoupající k nebesům si uvědomí, že přesně tohle je cesta, jak dosáhnout dosud neuskutečněného a vynést člověka do vesmíru…   Američané měli Wernhera
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
epochaplus.cz
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
Představte si dunění davu, ostrý lesk oceli a vůni krve mísící se s prachem v rozpálené aréně. Právě zde, v srdci Římské říše, se psaly osudy mužů, kteří byli zároveň obdivováni i odsuzováni – gladiátorů. Tito bojovníci, vhození do mlýnku na maso pro zábavu mocných a lidu, vedli život plný protikladů. Měli sice špičkovou lékařskou
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
nejsemsama.cz
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
Léto je pro pleť výzvou – více slunce, tepla i potu, a přesto toužíte po zářivém vzhledu, svěžesti a hydrataci. Co zařadit do každodenní rutiny? V létě se pravidla každodenní péče o pleť mění. Pleť je vystavena vysokým teplotám, UV záření a suchu a make-up vydrží přece jen o trochu méně. Máme pro vás tipy
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
enigmaplus.cz
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
Dětská zvídavost je nesmírná. Ale co když se tříleté dítě rozhodne prozkoumat něco, co nemá žádné fyzické tělo? To se stalo Američance Diane Davis, jejíž setkání s nadpřirozenou entitou bylo jiné než
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
epochanacestach.cz
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
V Česku nalezneme nepočítaně míst s magickou energií. Zde jsou další z nich, která mají prý dokonce až léčivou moc! Nedokončený chrám dobije baterky V Panenském Týnci v okrese Louny má původně stát velkolepá stavba chrámu, ta však zůstává nedokončena. Přesto místo i nadále láká mnoho lidí a je důkazem, že není nutná přepychová výzdoba
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
skutecnepribehy.cz
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
Moje úžasná kočička Didi mě léta provázela životem. Ve chvíli, kdy cítila, že brzy nadejde její čas, se postarala o svého nástupce. Nebyla jsem nadšená z toho, že si děti prosadily kotě. Přinesly ho z útulku. Kočička Didi se u nás rychle zabydlela. Rázem byla paní domu ona. Spala s námi v posteli a byla tak mazaná, že se naučila pouštět si
Sofistikované vrstvení
iluxus.cz
Sofistikované vrstvení
Ve světě módy platí jedno pravidlo: styl je způsob, jak říci světu, kdo jste – bez jediného slova. A právě sofistikované vrstvení šperků se stává nástrojem sebevyjádření, který oslavuje individualitu,
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz