Janov ovládla hrůza. Lidé už zjistili, že i pouhý hovor s námořníky nakaženými morem pro ně může mít smrtelné následky. Proto lodě připlouvající z Východu nepouštějí do přístavu. A pro jistotu je ještě ostřelují hořícími pochodněmi. U pobřeží se brzy na vlnách houpou desítky lodí s mrtvými posádkami…

Přes Konstantinopol na Apeninský poloostrov a dál do téměř celé Evropy. Právě touto cestou se v polovině 14. století šíří po starém kontinentě epidemie moru dnes známá jako černá smrt. Z Asie ji přivezou janovské koráby. Nikdo neví, co tuto smrtelnou chorobu způsobuje…

Miliony mrtvých

Nicméně lidé ji vnímají jako Boží trest, který si v průběhu několika let vyžádá miliony obětí.

„Z analýzy farních knih, daňových výkazů, křestních knih, závětí, cechovních seznamů a seznamů zesnulých vyplývá, že ze 75 milionů obyvatel Evropy zahynula za černé smrti asi třetina,“ upřesňuje současný německý historik Klaus Bergdolt.

Účinný lék neznají

Černá smrt a po ní následující epidemie moru zanechají v Evropě obrovské škody. Na druhé straně se podílejí na jejím ekonomickém a kulturním rozkvětu. A podle některých historiků zřejmě přispěly i k objevu Ameriky.

Lék proti moru tehdy lidé neznají, a proto mu čelí po svém, např. pouštěním žilou či dávidly. A také používají orientální koření, např. hřebíček nebo pepř, který má antiseptický (snižuje riziko infekce) účinek.

Zavaří jim Turci

Jenže v polovině 15. století obsadí Osmané oblast kolem Černého moře, centrum obchodu s kořením z Indie. Evropané tak musejí hledat nové cesty ke drahocennému zboží, jež je tehdy jedním z tahounů jejich ekonomiky.

Nejprve se plaví podél Afriky až konečně v roce 1492 zamíří Kryštof Kolumbus (asi 1451–1506) zamíří na západ přes Atlantický oceán.