Naši blízcí příbuzní neandertálci vypadali skoro jako anatomicky moderní lidé. Na rozdíl od nich byli ale trochu menší a mohutnější.
Podle výsledků nového výzkumu vědců z Univerzity v Tel Avivu mohla za robustní postavu neandertálců jejich strava.
Nejstarší nálezy neandertálců pochází z období před 230 000 lety. O sto tisíc let později byl tento druh rozšířen po širokých oblastech Evropy a střední Asie. Poslední neandertálci pak vymizeli asi před 40 000 lety.
Jedním z dřívějších vysvětlení robustní stavby těl našich příbuzných byla adaptace na chlad. V současné době ale vypadá slibně teorie vědců z Univerzity v Tel Avivu (TAU).
Jeden z autorů studie, profesor Avi Gopher z oddělení archeologie uvedl, že je k zajímavým výsledkům přivedl nový úhel pohledu, který vědci při výzkumu zvolili. Zaměřili se totiž na stravu. Ta podle nich hrála v evoluci člověka významnou roli.
Mohla to být právě zvýšená spotřeba masa a tuku stojící na počátku vývoje lidského rodu.
Podle izraelského vědeckého týmu se širší hrudní koš vyvinul, aby se přizpůsobil větším játrům. Játra jsou totiž orgán zodpovědný za látkovou přeměnu (metabolizaci) velkého množství proteinů na energii.
Vyhynuli neandertálci kvůli své robustnosti?
Játra ale nebyla jediným orgánem, který se zvětšil. Zvýšený metabolismus proteinů vyžadoval také výkonnější vylučovací soustavu, aby mohla odvádět velké množství odpadu látkové výměny – moči.
Neandertálci proto měli pravděpodobně i větší močové měchýře a ledviny. S tím by podle antropologů z TAU mohlo souviset rozšíření pánevních kostí.
Podporu této myšlenky můžeme najít i u obyvatel arktických oblastí. Ti mají také v souvislosti se stravou bohatou na živočišné bílkoviny játra zvětšená. Projevuje se u nich i tendence pít hodně tekutin, což je známka aktivního vylučovacího systému.
Robustní stavba těla neandertálců tedy skutečně mohla souviset se stravou chudou na jiné, než živočišné složky. Vědci z TAU se také domnívají, že by jejich teorie ohledně anatomie neandertálců mohla vysvětlit i důvod jejich vyhynutí.
Naši příbuzní mohli být podle názoru izraelských vědců na velkých zvířatech závislí ještě více, než se myslelo. Vyhynutí megafauny totiž téměř přesně koresponduje i se zánikem neandertálců.
