O jídle už toho byla napsána spousta. Internet se jen hemží zaručenými radami, jak zhubnout, a více či méně šílenými dietami. Člověk tak občas může mít pocit, že nejlepší by nejspíš bylo zemřít hlady. Proč je vlastně rychlé občerstvení tak zatracované? Opravdu je fast food takové zlo? 

Všechny potraviny, které obsahují jen prázdné kalorie a málo tělu prospěšných látek, se souhrnně označují jako junk food (nezdravé potraviny).

Tento termín se poprvé objevil v 50. letech minulého století a zahrnuje především bílé pečivo, sladkosti, slazené nápoje, průmyslově zpracované potraviny a fast food, tedy většinu rychlého občerstvení. Proč bychom se těmto jídlům vlastně měli vyhýbat?

Nezdravé jídlo a tloustnutí

Hlavním problémem nezdravých potravin je, že obsahují příliš mnoho energie a velmi málo vitaminů, minerálů, vlákniny a kvalitních bílkovin. Když člověk přijímá více energie, než jí vydá, vede to k tloustnutí.

Obezita je narůstajícím problémem, aktuálně jí trpí asi 30 % světové populace. Nejhorší na tom je, že to platí o 120 milionech dětí, protože ty napodobují stravovací návyky svých rodičů.

Nadváha spolu s nedostatkem pohybu (sedavé zaměstnání, hraní počítačových her) s sebou nese zvýšené riziko rozvoje civilizačních chorob (cukrovka, nemoci srdce, rakovina, deprese a další).

Zdraví na posledním místě

Někdy se těmto chorobám říká nemoci z blahobytu, protože postihují především obyvatele západních zemí a úzce souvisejí s moderním městským stylem života. Významně se na tom podílí právě nevhodná strava s vysokým podílem živočišných tuků, soli a cukrů.

Nejhorší na celé situaci je, že člověk může trpět nadváhou, až obezitou, ale jeho tělo je přitom ve skutečnosti podvyživené. Nevhodné potraviny navíc vyvolávají chuť na další junk food, jsou návykové.

Milované rychlé občerstvení

Myslíte si, že je fast food výdobytkem moderní doby? Není! Archeologické nálezy totiž dokládají, že se potraviny určené k okamžité konzumaci vyskytovaly už u nejstarších kultur ve Středozemí, na Blízkém i Dálném východě, hlavně ve městech.

Moderní pojetí se rozvinulo před druhou světovou válkou v Kalifornii. Bratři McDonaldovi byli unaveni z věčného mytí nádobí, a tak vymysleli menu bez příborů i talířů, které zvládnou rychle připravit i nekvalifikovaní kuchaři.

Proč je fast food nezdravý?

Kdo by neměl rád pizzu, hamburgery, hranolky, smažený sýr či párek v rohlíku? Utěšujete se při jejich konzumaci tím, že hranolky jsou z brambor a na pizze je omáčka z rajčat?

Pak vězte, že nezdravost těchto jídel spočívá v daleko horších příčinách než jen v tom, že neobsahují zeleninu. Hlavním problémem je smažení, vysoký obsah soli a cukrů, a především velmi nízká kvalita surovin, ze kterých jsou tyto pokrmy připravovány.

Kvalitní maso? Ani omylem!

Žijete v představě, že hamburger obsahuje kvalitní bílkovinu z masa krav, spásajících zelenou travičku? Tak to vás musíme zklamat, maso pochází z velkochovů, kde žije na malé ploše velký počet agresivních a vystresovaných zvířat.

Pro zvýšení objemu produkce je jejich strava obohacena o nejrůznější vitaminové doplňky, antibiotika, a dokonce i hormony!

Dobrou zprávou je alespoň to, že po mediální kampani známého britského kuchaře Jamieho Olivera v roce 2011, přestaly řetězce rychlého občerstvení do svých hamburgerů přidávat „růžový sliz“.

Růžový sliz a drůbeží separát

O co se jedná? Jde o tučné odřezky, které zbudou po odřezání kvalitního hovězího masa z kostí. Ty jsou zahřáty v centrifuze, čímž se z nich odstraní tuk. Pak je tato směs vystavena hydroxidu amonnému, který v ní usmrtí bakterie, a ochucena aditivy.

U nás však zřejmě růžový sliz používán nebyl. Zato se hojně využívá tzv. drůbeží separát, strojově oddělené maso od kostí, který slouží jako základ pro výrobu párků, měkkých salámů, paštik či kuřecích nuget. Je levnější než maso, na výrobcích však musí být vyznačen.

Dozlatova usmažené

Problémová je také úprava masa a hranolků smažením či fritováním. Zvyšují kalorickou hodnotu pokrmů a dochází při nich k přepalování tuků, které ničí cévy a může vést až ke vzniku nádorů.

Zejména při smažení produktů z brambor se mohou uvolňovat rakovinotvorné látky glycidamid a akrylamid. To platí nejen pro hranolky, ale i pro chipsy. Sporná může být i kvalita olejů, použitých ke smažení.

Vůně z laboratoře

Další smutnou skutečností je, že vůně, která vás při příchodu do fast foodu udeří do nosu a vyvolá chuť na pokrmy v něm nabízené, není přirozená, ale vyrobená v laboratoři. Je libo vůni grilovaného masa nebo na loji smažených hranolek? Není problém!

Ostatně, chuť a vůně másla se přidávají i do margarínů nebo do popcornu. Čich je pro nás totiž při hodnocení chuti jídla velmi důležitý.

Vypečené houstičky

Bílé pečivo je na černé listině hned z několika důvodů. To dobré z obilného zrna je ukryto ve slupce a klíčku, které jsou ovšem při výrobě bílé mouky odstraňovány. Na rozdíl od celozrnné mouky se však z jednoho kila mouky bílé připraví více pečiva.

Obsahuje také lepek, který je v současné době zatracovaný. Vyhýbat by se mu měly osoby trpící celiakií, jinak to není třeba, stačí místo velkého množství pečivo konzumovat obiloviny v jejich přirozené formě. Housky, rohlíky či těsto na pizzu obsahují také velkém množství sůl a cukr.

Není cukr jako cukr

Bez cukru neboli glukózy by nemohl fungovat náš mozek ani červené krvinky, je pro ně hlavním nositelem energie. Ovšem zdroje cukru mohou být různé. Ideální jsou celozrnné těstoviny a pečivo, rýže parboiled, obiloviny a brambory.

My ho bohužel nejčastěji přijímáme ve formě řepného či třtinového cukru ve slazených nápojích, bílém pečivu, oplatkách či jiných cukrovinkách. Denně bychom ho neměli zkonzumovat více než 60 g (asi 15 kostek), za rok do 20 kg.

Průměrný Čech ho ale spotřebuje 38 kg ročně. Nadbytek cukru ve stravě vede k obezitě, zubním kazům a cukrovce.

Sůl nad zlato?

Pokrmy rychlého občerstvení obsahují mnoho soli. Její nadbytek vede k vysokému krevnímu tlaku, otokům, osteoporóze (odvápnění kostí) či žaludečním vředům. Zcela bez soli to ale také nejde. Klasická kuchyňská sůl se skládá ze sodíku a chloru.

Zejména sodík je důležitý při tvorbě červených krvinek a kyseliny chlorovodíkové v žaludku potřebné k trávení. Zabraňuje dehydrataci, svalovým křečím i tvorbě ledvinových kamenů.

Optimální dávka soli je u dospělých 450–2000 mg za den, jeden hamburger jí však obsahuje 1300 mg.

Vitamine, zmiz

Hitem poslední doby jsou průmyslově vysoce zpracované potraviny, tzv. convenience potraviny. Patří mezi ně balené pečivo s dlouhou trvanlivostí, sladké a čokoládové tyčinky, chipsy, ale také instantní polévky či zmražená hotová jídla.

Výhodou těchto pochutin je jejich snadná dostupnost a jednoduchá příprava, navíc vám v mrazáku opravdu dlouho vydrží. Totéž platí třeba o konzervách. Jenže convenience potraviny zároveň obsahují velké množství tzv.

přídatných látek (aditiv), soli i cukru a žádné vitaminy. Jejich konzumace je nadto spojena se zvýšeným rizikem rakoviny.

Sbohem a šáteček?

Chtělo by se říci, že bez junk food bude náš život lepší, zdravější. To sice ano, ale tak přísní k sobě být nemusíte.

Pokud se obvykle stravujete zdravě, jíte hodně lokální zeleniny a ovoce, pijete převážně vodu a pravidelně sportujete, neublíží vám, pokud si jednou za čas nějakou nezdravou pochutinu dopřejete – podle hesla všeho s mírou.

Navíc v nabídce většiny řetězců rychlého občerstvení už lze nalézt i zdravé potraviny.

Rychlé občerstvení zdravě

Některé fast foody rozšířily svoji nabídku o zdravější wrapy, saláty, nabízejí i čerstvé ovoce a šťávy z něj.

Alternativou může být i domácí příprava těchto pochutin z prvotřídních surovin. Pokud si necháte v řeznictví namlít kvalitní hovězí maso a doma si z něj uděláte kvalitní hamburger, který vložíte do celozrnné housky, nelze proti tomu nic namítat.

Stejně jako s domácí pizzou s omáčkou z čerstvých rajčat. Možná vás to dokonce vyjde levněji než ve fast foodu. Zdravější to bude každopádně, a to je hlavní. Zdraví totiž máme jen jedno a jídlo je jedna z nejdůležitějších věcí, která ho ovlivňuje.