Díky dostatku kosterního materiálu, zmrzlých těl i vyobrazení v prehistorickém umění, jsou mamuti dobře prozkoumaným druhem. Stále však není jasné, proč tito chlupatí „králové severu“ před 10 000 lety vyhynuli. Mohlo za to klima, nebo člověk?
Mamuti vládli severu více než 200 000 let. Obývali rozsáhlá území Evropy, Ameriky i Asie. Na chlad severských oblastí byli výborně adaptováni – chránila je dlouhá, hrubá kožešina a silné vrstvy podkožního tuku.
Díky malým uším a ocasům nahromaděné teplo neztráceli. K termoregulaci pravděpodobně sloužila také zásobárna hnědého tuku produkujícího teplo. Tu měli mamuti za krkem.
Ačkoliv jsou dobře nastudovaným druhem, odborníci stále tápou v odpovědi na otázku ohledně vyhynutí těchto chlupatých velikánů.
K vymření mamutů došlo přibližně před 10 000 lety, existují však místa, kde „králové severu“ vydrželi až o 6 000 déle. Takovým posledním útočištěm mamutů byl například ruský Wrangelův ostrov nebo Ostrov svatého Pavla u Aljašky.
Tato místa, kde se nacházeli poslední přeživší mamuti, by podle odborníků mohla přinést rozluštění záhady kolem konce jejich éry.
Poslední se neměli s kým pářit
Mezinárodní tým ze Švédska, USA, Kanady a Ruska zkoumal kosterní materiál mamuta právě z Wrangelova ostrova. Na základě studia DNA izolované z kostí starých 4 300 let vědci zjistili, že poslední populace mamutů trpěla výraznou ztrátou genetické variability.
K tomu dochází, pokud zvířata žijí ve velmi malé skupině a jsou nucena pářit se s blízce příbuznými jedinci. Odborně se toto příbuzenské křížení nazývá inbreeding. Otázkou stále zůstává, z jakého důvodu populace mamutů poklesla natolik, že vymřel celý druh.
Velká část biologů je přesvědčena, že mamuti vyhynuli kvůli změně klimatu. „Králové severu“ byli perfektně adaptováni na chlad a s nástupem teplejšího podnebí na konci poslední doby ledové se nedokázali vypořádat, což se jim stalo osudným.
Tuto teorii podporují také výzkumy půdy. Z výsledků takových studií vyplývá, že se změnou klimatu souvisela i změna vegetace.
Byliny bohaté na bílkoviny, které rostly na vyprahlých stepích a tundrách doby ledové, byly s teplejším klimatem vystřídány méně výživnými travinami. Nejen, že mamutům z důvodu oteplení ubývalo přirozené prostředí, ubývalo jim také výživné potravy.
Člověk chobotnatcům moc nepomohl
Důvod, proč v severních oblastech dnes na mamuty nenarazíme, bývá také spojován s rozšířením jiného živočišného druhu – člověka. Na konci poslední doby ledové se lidé začali rozšiřovat i do dříve méně přívětivých oblastí.
Zde lovili mamuty hlavně kvůli masu, kožešině, ale i kostem. Někteří paleontologové se proto domnívají, že za vyhynutí mamutů mohou lidé.
Co se v současné době jeví jako nejpravděpodobnější vysvětlení, je spojení obou teorií. Mamuti se zřejmě z důvodu změny klimatu a s ní související změny rostlinstva stali málo početným druhem na pokraji vymření. K definitivnímu vyhynutí pak přispěli lidé lovem.
Kromě výše zmíněné teorie, která je většinově přijímána, se můžeme setkat i s dalšími hypotézami.
Jednou z nich je dopad asteroidu nebo komety na území dnešní Severní Ameriky. K tomu mělo údajně dojít před 10 000 lety. Dopad způsobil oteplení.
To vedlo k tání ledovců, úbytku přirozeného prostředí mamutů a jiných velkých zvířat a tím vyhynutí veškeré megafauny. Konečná příčina vyhynutí mamutů tedy stále není jasná. Pravděpodobné ale je, že roli hrálo více faktorů najednou.
