Věda

Proč nemají sloni rakovinu?

Proč nemají sloni rakovinu?

Tým amerických vědců se zabýval otázkou, jak je možné, že u dlouhověkých živočichů velkých rozměrů dochází k propuknutí rakovinného bujení jen velmi vzácně. V novém výzkumu se výzkumníci zaměřili na slony, kteří mají až 100krát více buněk než lidé. Statisticky vzato by měla být jejich těla plná nádorů, leč pravdou je pravý opak.

Do výzkumu se společně pustili dětský onkolog Joshua Schiffman z University of Utah a biolog Carlo Maley z Arizona State University. Dvojici vědců se podařilo odhalit, že nízká náchylnost slonů afrických k rakovině je zakódována v jejich genomu. U majestátních zvířat byly objeveny 4 desítky kopií silných protirakovinných genů.

Ty mají schopnost zbavit se potencionálních rakovinových buněk dříve, než mohou dorůst do nádorů. Zmíněných 40 kopií genu obsahuje protein p53, který patří mezi nejdokonalejší mechanismy prevence rakoviny. Právě tento protein brání poškozeným buňkám v jejich dalším dělení. Alespoň dokud nedojde k jejich opravě. Případně je podněcuje k tomu, aby spáchaly sebevraždu.

Naproti tomu u lidí nalezneme jen dvě kopie genu p53 – od každého rodiče dostáváme do vínku jeden. V tomto ohledu nejsme zdaleka tak dobře vybaveni jako sloni. Proto je náš druh k rakovině mnohem více náchylnější. Evoluce zkrátka nebyla ke všem stejně štědrá. Sloni však nejsou jedinými zvířaty, jež se kvůli svým protirakovinným mechanismům těší zájmu vědecké obce.

Podobně jsou na tom například velryby, tvorové mnohem větší než sloni. Jejich robustní těla však také nejsou prošpikována nádory. Mají totiž velmi dobře fungující mechanismus opravy poškozených buněk. Velikostí zvířat a jejich náchylností k rakovině se jako první zabýval epidemiolog Richard Peto (*1943) z University of Oxford již koncem 70. let minulého století.

Podobná pozorování, že výskyt rakoviny nelze dávat do souvislosti s množstvím buněk v organismu, jsou na počest britského vědce označována jako Petův paradox.

Více z Věda

Chřipka letos bude silnější: Očkování je vhodné už teď

Věda2.12.2022

Cukrovkou trpí každá dvoustá kočka – Nemoc se ale nevyhýbá ani psům

Věda29.11.2022

Neuromodulační léčba je nadějí pro pacienty s chronickou bolestí

Věda25.11.2022

Budoucnost ve jménu fenoménu H2: Honba za nulou

Věda22.11.2022

Nesnižujte teplotu vody v bojleru pod 50 °C – Hrozilo by vám vyšší riziko nákazy legionellou

Věda18.11.2022

Metoda TAVI může ročně pomoci až 2500 pacientů se zúžením aortální chlopně

Věda15.11.2022

Největší kosmický festival v tuzemsku Czech Space Week je zpět – Odstartuje 28. listopadu a přinese opět řadu novinek

Věda11.11.2022

Česká republika bude hostit evropský kvantový počítač LUMI-Q

Věda8.11.2022

Fyzikální pohotovost: Pomoc studentům v Opavě

Věda4.11.2022
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články