Historie

Proč nesměly mít artikulární kostely ani věžičku?

Proč nesměly mít artikulární kostely ani věžičku?

Císař Leopold I. je pod tlakem. Musí povstalcům ustoupit. Souhlasí, aby si v Horních Uhrách vybudovali protestantské kostely. Ale pozor! Tak jednoduché to mít nebudou. Habsburk jim stanoví řadu podmínek, které musejí při jejich výstavbě dodržet…

Náboženský útlak, bída a úřednická šikana. Protestanti v Horních Uhrách (na území dnešního Slovenska) už toho mají dost. V roce 1678 rozpoutají povstání, do jehož čela se postaví kníže Imrich Thököly (1657–1705). Vzbouřenci dosáhnou na bitevním poli několika úspěchů, a protože habsburskou říši tehdy ohrožují i Turci, rozhodne se císař Leopold I. (1640–1705) vyjednávat.

Na sněmu v Šoproni (na západě dnešního Maďarska) roku 1681 Thökölymu částečně ustoupí.

Mimo jiné vydá artikul (zákonný článek), v němž souhlasí se zřízením téměř 40 protestantských kostelů na území Horních Uher (odtud se jim říká artikulární).

Leopold I. se rozhodne s povstalci vyjednávat.

Naschvály je nezastaví

„Žádný kámen, cihly ani železné hřeby! Artikulární kostely budou celé ze dřeva a každý z nich musí být vystavěn v průběhu jednoho roku!“ nařizuje příslušný výnos. Zároveň „nesměl mít… věž, aby nebyl vidět zdaleka, a základy mohly být hluboké jen půl metru“, dodává současná slovenská publicistka Tatiana Michalková. Ani tak očividné naschvály ale protestanty nezastaví.

Inspirují se u stavitelů ve světě a vybojovanou kvótu v průběhu let z větší části využijí.

Jeden z nejkrásnějších artikulárních kostelů (dodnes se jich na Slovensku dochovalo pět) vyroste roku 1726 v Hronseku u Banské Bystrice.

Thököly u císaře prosadí výstavbu téměř 40 protestantských kostelů.

S bažinou bojují lípy

Habsburští úředníci pro něj vybrali místo u řeky Hronu, v záplavové oblasti se spoustou bažin. Obyvatelé Hronseku si i s tímto podrazem poradí a na pozemku vysázejí lípy, které ho budou kořeny „vysoušet“. Samotný kostel má půdorys kříže – delší rameno měří 23 metrů, to kratší pak 18 metrů – a je vysoký 8 metrů.

Klenbu ve tvaru obrácené lodi podpírají v rozích točené sloupy, do kostela vede pět vchodů a po obvodu hrázděné stavby je umístěno 30 oken. Uvnitř se nachází „1100 míst k sezení, přičemž lavice jsou uspořádány amfiteatrálně (stupňovitě – pozn.

red.), což umožňuje, že z každého místa je vidět na oltář“, přibližuje důmyslně vyřešený interiér současný publicista Bohumil Brejžek.

Jeden z nejkrásnějších artikulárních kostelů vyroste v Hronseku.

Více z Historie

Dostali viktoriánští bobíci na zločince píšťalku?

Historie9.12.2022

Římané v Arábii vsadili na špatného koně

Historie7.12.2022

Apollinaire proslul díky krádeži Mony Lisy

Historie2.12.2022

Poutní kostel na Zelené hoře: Santini do něj zaklel číslo 5

Historie30.11.2022

Pořídili si Švýcaři flotilu kvůli válce?

Historie25.11.2022

Chronologie Lidstva

Historie25.11.2022

Závěr francouzského tažení do Ruska: Napoleon Kutuzovovi vyklouzl hned dvakrát

Historie23.11.2022

Belémská věž: Spása pro námořníky, strašák pro vězně

Historie18.11.2022

Zakladatel Mughalské říše rád zahradničil

Historie16.11.2022
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články