Věda

Proč se lidé nemohou probudit?

Proč se lidé nemohou probudit?

Únava, ospalost, malátnost. Tyto projevy zná dobře každý člověk, protože únava je přirozený stav, který je vlastně „odměnou“ po fyzické či psychické námaze. Proč se však někteří lidé nemohou probudit, i když je jasný den?

V nově publikovaném výzkumu vědci z Kalifornské university v Los Angeles nyní přišli na to, proč někoho slunce vzbudí a jiného ne. Vědci totiž identifikovali skupinu neuronů, která umožňuje, aby nás světlo probudilo. Na tento závěr nečekají jen notoričtí spáči, takzvané „sovy“, jejichž aktivita je soustředěna zejména na večer a které jsou v populaci nejčastěji zastoupené.

Tento závěr může být podkladem pro léčbu poruch spánku a také deprese.

Slunce naše jasnéJasné světlo probouzí život na Zemi. Většinu lidí sluneční paprsky skutečně vytáhnou z postele, sluneční svit nám také usnadňuje být aktivní a zářivé světlo je dobře známo i pro svoje antidepresivní účinky. Naopak temné místnosti nás uspávají. Podle vědců je nejzdravější, když lidé dodržují fáze noci a dne, a to i když musí jít spát později.

Jasné světlo totiž člověka probudí a jeho vědomí aktivuje.

Jenže u všech to tak nefunguje.

Světlo nakopává buňkyVedoucí výzkumu Jerome Siegel, profesor psychiatrie na Semelově institutu neurovědy a lidského chování Kalifornské university, zjistil, že se v hypotalamu (část mezimozku) nacházejí buňky, u kterých světlo spouští budící odezvu. Hypotalamus je mimo jiné zodpovědný za pocity hladu, žízně, únavy, reguluje tělesnou teplotu či kontroluje emoce a sexuální aktivitu.

„Tyto buňky produkují takzvaný neurotransmiter, tedy nízkomolekulární chemickou látku, jež přenáší vzruchy. Říká se jí hypokretin,“ vysvětluje Siegel.

Vědci právě hladinu hypokretinu a následné chování sledovali u laboratorních myší.

Chybí-li médiátor, chce se spátZávěr vědce překvapil. Zjistili totiž, že ti hlodavci, kterým hypokretin chyběl, nebyli schopni na denním světle bdít. Naopak myši s jeho normální hladinou prokazovaly na světle velkou aktivaci buněk v hypotalamu, která ustávala, když byly nucené zůstat vzhůru ve tmě.

„Toto zjištění naznačuje, že správa hypokretinu a posílení funkce hypokretinových buněk by zvýšila budící reakce na světelné podněty,“ konstatuje Siegel.

„Naopak blokováním receptorů hypokretinu bychom mohli snížit jejich světelnou odpověď a navodit spánek,“ naznačuje Siegel další medicínský vývoj.

Proč myši usínaly?Pro sérii pokusů měli neurovědci dva druhy myší. Jedny geneticky hypokretin neměly a druhé jej měly v přirozené hladině. U geneticky indisponovaných myší vědci pozorovali jejich dovednosti a chování pak porovnávali s aktivitou myší normálních. Tyto dvě skupiny byly podrobené množství úkolů, a to v denní i noční fázi.

Myši zbavené hypokretinu měly jediný deficit – nedostatečně reagovaly na pozitivní odměny během denní fáze. V průběhu temných fází se tyto myši učily úplně stejně dobře, jako jejich kolegyně, které neurotransmiter stále měly. Když myši pracovali za pozitivní odměnu v průběhu světelné fáze, aktivita hypokretinových neuronů byla na maximu.

Buňky ale nebyly aktivovány, když tyto stejné úkoly myši prováděly za tmy. „Tyto nové závěry vysvětlují naši předchozí práci, která u lidí prokázala, že narkoleptici nemají dostatek odezvy na světlo, a světlo je tedy neprobudí.

Takoví pacienti pak mají zvyšující se tendenci dostat depresi a další chronické nemoci,“ říká Siegel s tím, že jeho vědecká skupina již dříve předpokládala, že za narkolepsií a ospalostí při Parkinsonově chorobě stojí úbytek hypokretinu.

Role neurotransmiterů při normálním chování byla však až dosud vědě nejasná.

Více z Věda

Jak se udržuje rozmanitost v přírodě? Na hledání odpovědí poskytne Evropa prestižní grant českému vědci

Věda3.2.2023

Saunování: Častou chybou je spojení odpočinku s plaváním v bazénu

Věda31.1.2023

Neuvěřitelná zpráva: Může lepra pomoci ke zdravým játrům?

Věda27.1.2023

Hudba je živou vodou pro mozek

Věda24.1.2023

Lexus NX: z 95 procent nové auto

Věda20.1.2023

Toyota pomůže japonským městům s obnovou po zemětřesení

Věda17.1.2023

Revoluce ve svícení. Svítící enzym „luciferáza“ by mohl nahradit elektrické žárovky

Věda13.1.2023

Kometa ZTF se vrací po 50 000 letech. Podívejte se na ni…

Věda10.1.2023

Vědci MENDELU chystají pro sídliště nový systém shromažďování potravinového odpadu

Věda6.1.2023
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Až seance mi prozradila maminčino tajemství
skutecnepribehy.cz

Až seance mi prozradila...

Se smrtí matky jsem se nemohla smířit,...
Vstup do pekla na hradě Houska: Věřil v infernální bránu i Mácha?
enigmaplus.cz

Vstup do pekla na hradě Houska:...

Dnes patří k nejzachovalejším královským hradům z doby krále...
Zamilovaný Benjamin
iluxus.cz

Zamilovaný Benjamin

Benjamin je pro mnohé srdcová záležitost....
Rozvod kvůli režisérově nevěře s kolegyní?
nasehvezdy.cz

Rozvod kvůli režisérově...

Už jedno manželství s...
Jehněčí perkelt
tisicereceptu.cz

Jehněčí perkelt

Maďarská klasika, která nikdy neomrzí. I když si připadáte,...
Diagnóza ADHD: Když život ovládá nepozornost…
21stoleti.cz

Diagnóza ADHD: Když život...

Ze všech lidských poruch patří k těm...
První průmyslová revoluce: Těžba mědi zamořila životní prostředí
epochaplus.cz

První průmyslová revoluce: Těžba...

Průmyslovou revoluci máme vět spojenou s 19....
Okouzlující vila s vodopádem
rezidenceonline.cz

Okouzlující vila s vodopádem

Kvalitní a komplexní návrh interiéru není pouze o...
Našel si Dyk opravdu mladší milenku?
nasehvezdy.cz

Našel si Dyk opravdu mladší...

Vypadá to, že manželství...
Sjezdařská klasika na Lipně
epochanacestach.cz

Sjezdařská klasika na Lipně

Ze všech skiareálů je...
Podivné valy ve vymýceném pralese: Amazonie ukrývá geoglyfy z roku nula
epochaplus.cz

Podivné valy ve vymýceném...

Zvláštní obrazce na zemském povrchu budí...
Obalů na květiny není nikdy dost
panidomu.cz

Obalů na květiny není nikdy...

A radost udělají zvlášť ty, které si vyrobíte...