Jakmile vás přepadne škytavka, pravděpodobně uslyšíte, že na vás někdo myslí. Jaký je ale pravý důvod škytání?
Záškuby má na svědomí naše bránice, která se sama stáhne, protože něco podráždí její nervy. Do plic vší silou začne proudit vzduch a při průchodu hrtanem se rychle zavře hrtanová příklopka. Nahromaděný vzduch si hledá cestu ven jinudy a vezme to přes hlasivky a právě v ten okamžik se ozve typické „škyt“. Průběh tedy známe, ovšem co škytavku konkrétně způsobuje.
Může ji odstartovat hned několik faktorů, které spolu nemají na první pohled nic společného.
Pití, jídlo i stres
Asi se vám někdy stalo, že jste škytali po rychlém vypití syceného nápoje. „Hrtan v takové fázi nasytí vzduchové bubliny,“ říká americký lékař John P. Cuhna. Je to logické, kromě škytání se objeví i říhání. Jenže pak tu máme další příčiny, které nemají se vzduchem nic společného. Například přejedení jídlem. Podle expertů v takovém případě škytavku vyvolá překyselení organismu.
Když navíc všechno rychle zhltneme, můžeme do těla dostat příliš rychle mnoho vzduchu a přeplněný žaludek tlačí na bránici. Zvláštní cukavé stavy také vyvolává, když zkonzumujeme teplé jídlo a zapijeme jej ledovým pitím. „Opět se v našem těle mění prostředí a reakcí je škytání,“ dodává Cunha. Škytavku může ovšem vyvolat i stres.
Rychlé dýchání umožní nasát příliš mnoho vzduchu a projevem je opět škytavka. Ne každý ale začne škytat při výše uvedených situacích.
Škytavka je totiž individuální záležitost.
Škytá i 9týdenní plod
Škytavka člověka přepadává už v prenatálním vývoji, a to už u plodu starého pouhých devět týdnů. Velmi často se objevuje u novorozenců, nedonošené děti například za den proškytají v průměru 15 minut. Podle vědců je tento projev klíčový ve vývoji. Tým britských neurologů nedávno zkoumá 13 nedonošenců a jejich projevy škytání. Zjistí, že po každém škytnutí se objeví silná aktivita v mozku.
„Tato aktivita pomáhá dětskému mozku, aby se naučilo, jak sledovat dýchací svaly – vědomě kontrolovat svoje dýchání,“ prozrazuje hlavní autor výzkumu Lorenzo Fabrizi. Ani pro dospělého škytavka nebezpečná není, vědci jen upozorňují na dlouhotrvající nebo často se vracející škytavku.
Ta by mohla svědčit o problémech se srdcem, rakovině nebo chemické nerovnováze v těle, způsobené například selháním ledvin.
Je na ni?
Pokud na vás zaútočí škytavka, existuje hned několik „zaručených“ rad, jak se ji zbavit. Tou nejčastější je napití se vody. Můžete zkusit i variantu, že vám dá někdo napít. Vždy to ale nepomáhá, proto někteří doporučují při polykání vody si ještě zacpat uši. Vytvořený podtlak by měl uvolnit projevy škytání.
Mezi další rady patří dýchat do pytlíku, nechat si rozpustit v ústech kostku cukru namočenou do octa nebo potírat ohryzek ledovou kostkou. Můžete si také zkusit lehnout na záda, pokrčit kolena a rukama je silně tisknout do břicha. A protože škytavka souvisí s rychlým přísunem vzduchu, může pomoc i aktivita, která se na první pohled může zdát směšná. Skákat snožmo na místě.
V podstatě tak vzduch ze sebe rychleji vytřesete.
Facebook
Twitter
RSS