Tradičním údělem ženy v Japonsku byla péče o rodinu a domácnost. Pokud se některá chtěla vymanit z tohoto stereotypu a získat nezávislost, mohla zvolit povolání gejši.
I když měly spoustu předchůdkyň a předchůdců, gejši (lze přeložit jako umělkyně) ve smyslu oficiální profese se v Japonsku objevily až v průběhu 18. století. Jejich obliba následně raketově vzrostla. V 19. století už byly vnímány jako schopné podnikatelky a módní ikony.
Dokonalé společnice
Již v šesti letech jim končí dětství. Dívky si musejí osvojit spoustu dovedností. Ovládnou tanec, zpěv, hru na hudební nástroje, kaligrafii nebo skládání origami. Provádějí čajový obřad.
Musejí být vzdělané, aby s muži dokázaly konverzovat a zároveň jim jako dokonalé společnice naslouchat.
Symbol krásy
Na tvář nanášejí silnou vrstvu bílého make-upu. Jen kolem vlasů a uší, případně na šíji, nechávají kůži nezakrytou. Gejši si dále zvýrazňují obočí a oční linky, rty natírají barvou tak, aby vypadaly, že jsou menší než ve skutečnosti. Malé rty jsou vnímány jako symbol krásy.
Zamotaný uzel
Gejši oblékají kimono s pásem obi. Ten je u učednic maiko široký tak, že sahá od hrudní kosti až k pupíku. S věkem a zkušenostmi se postupně zužuje. U profesionálních gejš oděv již dává více vyniknout jejich ženským křivkám.
Pás obi se tradičně zavazuje na zádech a není to nic snadného. Aby se dosáhlo požadovaného tvaru, používají se vycpávky.
Splácí dluh
Trénink a výuka gejši, stejně jako její oblékání a zdobení, jsou drahou záležitostí. Obvykle to vše sponzoruje čajovna, v níž je dotyčná zaregistrována a jejíž majitelka dohlíží na její profesní dráhu. Když si gejša začne sama vydělávat, postupně dluh splácí.
Až do poloviny minulého století také měla možnost prodat své panenství při rituálním obřadu mizuage a ze získaných prostředků uhradit náklady na své vzdělávání.
Otázka prestiže
Gejša byla v minulosti vždy svobodná žena a o svých sexuálních stycích s muži si rozhodovala sama. Někdy má patrona – bohatého muže, který ji zahrnuje dárky a platí její účty. V takovém případě se již předpokládá, že mezi nimi dochází k intimnostem.
Být patronem gejši je ovšem pro dotyčného muže především známka jeho bohatství a společenského statusu.
(Zdroj: HISTORY revue)