Rudé plameny sžírají střechy římských paláců a domů. „Rychle! Přineste vodu!“ ozývá se zoufalý křik ulicemi. Oheň se však šíří čím dál rychleji. Píše se rok 64, když v Římě propuká obrovský požár. Uhasit se ho podaří až po dlouhých pěti dnech, přičemž hned čtyři ze čtrnácti římských okrsků lehnou popelem.
Škody jsou drtivé, a tak musí císař Nero, na němž taktéž ulpí podezření z úmyslně založeného požáru, urychleně najít nějakého obětního beránka…
Jeho krutost nezná mezí!
Neronovi není ještě ani sedmnáct let, když se díky intrikám své matky Agrippiny mladší (asi 16–59) ujme vlády nad římskou říší. Mladičký imperátor se o politiku zpočátku příliš nezajímá a státnické povinnosti přenechává Agrippině a věrným rádcům, v čele s jeho učeným vychovatelem – filozofem Senekou (4 př.n.l.–65 n.l.).
Později se mu ale začne neustálé omezování ze strany regentů zajídat, a rozhodne se jich tedy zbavit. V následujících letech Nero postupně nařizuje popravy svých nejbližších přátel a příbuzných. Kromě matky Agrippiny a učitele Seneky dá zavraždit i vlastní choť Claudii Octavii (asi 40–62), adoptivního sourozence Britannika a velitele pretoriánské gardy Sexta Afrania Burra (1–62).
Odstraňuje též neoblíbené státníky a rozpoutá v zemi jedno z prvních masových pronásledování křesťanů.
Zachrání se jen ti, kteří se zřeknou své víry!
„To je strašné! Pobuřující!“ rozčiluje se císař Nero. Neustálé pomluvy o tom, že má na svědomí zapálení Říma, ho přivádějí k šílenství. Vinu tedy svalí na křesťany, o jejichž náboženství se v té době šíří velmi podivné zvěsti. Obvinit je z plánovaného útoku na Řím tak pro něj není nijak obtížné.
„Nejdříve byli pochytáni ti, kteří se pod nátlakem přiznávali, později však na jejich udání bylo jich převeliké množství usvědčeno, ne tak ze zločinu žhářství, jako spíše z nenávisti k lidskému pokolení,“ píše Tacitus. Nero je nechá uvěznit a většinu z nich pak odsoudí ke krutým trestům smrti. Některé nechá upálit zaživa na kříži, ostatní předhodí divokým šelmám.
Život si zachrání jen minimum z nich!
Vyváznou pouze ti, kteří se veřejně zřeknou své víry!
Facebook
Twitter
RSS