Propadl pruský vladař Postupimským obrům?

Francouzský vyslanec zalapá po dechu, když mu pruský král Fridrich Vilém I. sděluje své tajemství: „I ta nejkrásnější dívka nebo žena na světě mě nechává chladným. Ale vysocí vojáci – to je moje slabost.“ Z urostlých mužů si stvoří vlastní regiment – Postupimské obry.

I když sám Fridrich Vilém I. (1688–1740) měří pouhých 160 centimetrů, obklopuje se s oblibou vojáky, kteří mají přinejmenším šest pruských stop, tedy aspoň 188 centimetrů.

Pěší 6. regiment zdědil po otci jako korunní princ a s jeho přestavbou na nejvyšší jednotku Evropy začal po svém nástupu na trůn v roce 1713. Vžije se pro ni označení Postupimští obři nebo prostě Dlouháni.

Fridrich Vilém I. je vysokými vojáky doslova posedlý.

Lidské dary

Královští verbíři brázdí Prusko. Pokud při svých výpravách narazí na mladíka úctyhodných rozměrů, tím líp. Řadu vojáků pro svůj regiment obrů však Fridrich Vilém I. získává tak, že pase v cizích armádách a velikány z nich prostě odloudí. Jindy je dostává darem od ostatních monarchů, kteří s ním chtějí být zadobře.

Obry pro svůj regiment shání po celé Evropě.

Přísně trestaní

Postupimští obři jsou na dobové poměry celkem slušně placení. To ale neznamená, že všichni muži v regimentu jsou šťastní. Mnozí byli naverbováni násilím a se svým umístěním ve vojsku se odmítají smířit. I v této elitní jednotce jsou tak doloženy případy pokusů o dezerci či o sebevraždu. Král také své vojáky tyranizuje přísnými tresty za každý přestupek.

Netradiční jednotku nažene do války až Fridrich II. Veliký.

Pro bitvu příliš cenní

Není den, kdy by se Fridrich Vilém svým obrům nevěnoval. Osobně je drezíruje, musejí před ním pochodovat pro jeho rozptýlení. Když do Pruska zavítá nějaká státní návštěva, jsou jí Postupimští obři předvedeni jako cvičená zvířata v cirkuse.

Třebaže za královy vlády Prusko zasáhne do Velké severní války (1700–1721), tento regiment do ní bojovat nepůjde. Na to je pro panovníka příliš cenný. Do bitev Postupimské obry zapojí až syn Fridricha Viléma I., Fridrich II. (1712–1786).

Vojáci na obrazech

Posedlost Fridricha Viléma I. Postupimskými obry, jejichž počet se nakonec vyšplhá na 3200, nezná mezí. Nejenže nechává některé vojáky regimentu vymalovat a kochá se jejich obrazy, dokonce přichází s myšlenkou, že jim bude hledat vysoké nevěsty. Věří, že z takového spojení se narodí velké děti, budoucí obři pro jeho armádu.