Sedmnáct rakviček. Kdo, kdy a proč je ukryl na kopci u Edinburghu? Jde o magické symboly, symbolické hroby nebo to nějak souvisí s dvojicí sériových vrahů? Podivný nález zůstává záhadou už 185 let.

Trojice chlapců se 25. června 1836 vydá na kopec zvaný Artušovo sedlo. Hledají králičí nory, místo nich však objeví něco velmi podivného. Několik tenkých břidlicových desek, za nimiž je skryta jeskyňka a v ní uloženo 17 rakviček.

Jsou dřevěné, 10 cm dlouhé, 3 cm široké. Rozjívení kluci je vytahají, a aniž by je otevřeli, začnou je po sobě házet. Část se jich časem dostane do rukou archeologů.

Některé jsou značně zchátralé, jiné zachovalé, všechny vyřezány z jednoho kusu dřeva a s víčky vykládanými cínovými ornamenty. „Ozdoby připomínají přezky bot, které se nosily v první třetině 19. století, takže je mohl vyrobit nějaký švec,“ soudí experti.

Skutečné překvapení však čeká ve chvíli, kdy rakvičky otevřou. Uvnitř jsou totiž vyřezávané dřevěné figurky, každá oblečená do šatů jiného stylu i vyrobených z jiného materiálu.

Od chvíle nálezu uplyne letos 185, přesto stále není jasné, kdo a proč je vyrobil, i když teorií se objeví celá řada. Že slouží k magickým obřadům, kdy čarodějnice pohřbívají ty, které proklely na smrt.

Že může jít o symbolický pohřeb námořníků, kteří zmizeli na moři. Další je dává do souvislosti s vraždami Williama Burka (1792–1829) a Williama Harea, kteří v 17. století zabili v Edinburghu 17 lidí.

Pravdu však nikdo nezná, a tak rakvičky nadále patří mezi nejtajuplnější předměty ve Skotském národním muzeu.