Egyptská královna Hatšepsut ve svém paláci netrpělivě očekává návrat poselstva, které před nějakým časem vyslala do daleké země Punt. Kromě řady cenností se těší, že jí přivezou kadidlo. Nutně ho potřebuje, aby ho služebné mohly přidat do jejích líčidel.
Prvním známým egyptských faraonem je podle současných archeologů Narmer (vládl kolem roku 3100 př. n. l.). Jeho existenci jako vládce Horního a Dolního Egypta potvrzuje nález palety na líčidla. Ve starověku se totiž líčí ženy i muži a dobový „make-up“ má kromě estetické také praktickou funkci.
Oční linky na bázi tuku zachytávají poletující částice písku, který je v Egyptě všudypřítomný, a zabraňují jeho vniknutí do oka. Tmavá barva linek zároveň odráží sluneční paprsky a snižuje množství světla, jež dopadá na sítnici. Původně se míchá z drti malachitu, později minerálu známého jako galenit nebo antimonitu.
Do barvy se rovněž přidávají saze, ale třeba i krokodýlí trus.
Barvičky pro muže
Pro krásu se musí trpět. To si nejspíš říkají renesanční dámy. Tehdy po celé Evropě frčí pleť bílá jako alabastr. Když už nezabírají vaječné bílky, ženy si k tváři nechávají přikládat pijavice. Čím více odsají krve, tím bělostnějšího efektu dosáhnou. Povinnost být perfektně nalíčen se týká i mužů, zvláště na některých panovnických dvorech. Například tzv.
mignons, favoriti francouzského krále Jindřicha III.
(1551–1589), by se mohli s kdejakou dámou směle měřit.
Pomoc pro sestru
Americký chemik Thomas Lyle Williams (1896–1976) zvědavě pozoruje svoji sestru Mabel, jak zápasí se směsí vazelíny a uhelného prachu, aby si obarvila řasy a obočí. Pod názvem Maybelline roku 1917 vymýšlí první řasenku pro prodej v USA. Krabička s přípravkem kromě kartáčku obsahuje zrcátko. Barvicí směs je bez vůně a voděodolná.
„Neexistují ošklivé ženy, jen některé jsou líné udělat se krásné,“ razí polsko-americká podnikatelka židovského původu Helena Rubinsteinová (1872–1965). Právě ona v roce 1957 přichází s řasenkou v podobě, jakou známe dnes. Barva na krémové bázi se skrývá v tubě s kartáčkem.
Impulzem pro vznik nového kosmetického přípravku přitom byla rivalita mezi Rubinsteinovou a Elizabeth Ardenovou (1878–1966), další producentkou přípravků na líčení.
Facebook
Twitter
RSS