Římané v Arábii vsadili na špatného koně

V Římské říši skončilo dlouhé období bojů o moc a občanských válek. Vlády se roku 27 př. n. l. chopil císař Augustus a soustředí se na výbojnou politiku.

Svou pozornost zaměří na východ. V roce 26 př. n. l. pověří egyptského prefekta Aelia Galla tažením na Arabský poloostrov.

Augustus (63 př. n. l.–14 n. l.) touží po území známém jako Arabia Felix (Úrodná Arábie, dnešní Jemen), které je pomyslnou branou pro obchod s Indií a kde se zároveň pěstuje vzácné koření. Současně po Gallovi chce, aby prozkoumal rozlehlou vyprahlou poušť, ležící na cestě k tomuto „ráji“.

Augustus chce ovládnout bránu pro obchod s Indií.

Nastrčený záškodník

Shromáždil na 10 000 římských a egyptských vojáků, které budou podporovat židovské sbory. Gallovi však chybí spolehlivý průvodce, protože nikdo z jeho okolí Arabský poloostrov nezná.

Trn z paty mu vytrhne šlechtic Syllaeus z Nabatejského království (převážně na území dnešního Jordánska). Římané bohužel netuší, že byl svým králem vyslán, aby jim škodil…

Gallus svou expedici zahájí v egyptském městě Cleopatris (dnešní Suez), odkud vypluje s celým vojskem do Rudého moře. Většina flotily šťastně dorazí do města Leuke Kome (pravděpodobně Al Wajh na severovýchodě dnešní Saúdské Arábie). Dál půjdou pěšky.

Náročné výpravy do neznáma se účastní i Egypťané.

Hra kočky s myší

Římané dobývají Mekku a Medínu (v dnešní Saúdské Arábii), nicméně důležitý Ma’rib (na severu dnešního Jemenu) jejich obléhání odolá. Obránce zřejmě někdo varoval, a tak se stihli pořádně připravit. Po týdenních bojích Gallus s vyčerpaným vojskem odtáhne.

Nabatejský průvodce Syllaeus si s Římany hraje jako kočka s myší. „Brzy dorazíme do oázy, kde si odpočinete,“ slibuje jim neustále. Místo cesty přímo na jih k úrodnému pobřeží Adenského zálivu však Gallovy muže zavede hluboko do pouště.

Většina Římanů pochod vyprahlou pustinou nepřežije.

Smutný návrat

V pustině bloudí půl roku. „Vracíme se!“ zavelí jednoho dne Gallus. Těžko říct, jestli začal Syllaea podezírat. Každopádně nabatejský šlechtic se jednou v noci „vypaří“. Zbytky římského vojska mezitím spěchají do „civilizace“.

Po dvouměsíčním pochodu dorazí k Rudému moři a odplouvají zpátky do Egypta. Tam ale Galla s jásotem nikdo nevítá. Prefekt svůj úkol nesplnil a vrátil se jen s hrstkou mužů. Arabský poloostrov si nepodmanil a nezjistil o něm ani žádné přínosné informace.