Pro živočichy je vnímání svého okolí naprosto nepostradatelné.

Stejně je tomu ale i u rostlin. Ty sice nemají oči, uši ani mozek, přesto je ale dokázáno, že jsou schopné vidět světlo, vnímat složení půdy, reagovat na tlak a podle nejnovějších výzkumů i cítit vůně.

Profesor Jack Schultz z Univerzity v Missouri se dlouhodobě zabývá chováním rostlin. Na základě svých experimentů někdy dokonce rostliny přirovnává k velmi pomalým zvířatům.

Stejně jako oni dokážou i zelení obyvatelé planety hledat potravu, pohybovat se nebo bránit se před predátory. Přeci jen je ale mezi rostlinami a zvířaty zásadní rozdíl.

Žádný strom ani květina totiž nemají nervovou soustavu, která je pro vnímání podnětů z okolí zcela zásadní. Přesto ale rostliny na své okolí reagovat dokážou. V průběhu milionů let evoluce se zkrátka naučily, jak vnímat svět i bez mozku.

Relativně dobře prozkoumaný je zrak rostlin. Byliny i dřeviny vidí díky fotoreceptorům. Ty jim umožňují vnímat, zda je světlo či tma nebo z jaké světové strany sluneční paprsky dopadají.

Některé rostliny, například rod Huseníček (Arabidopsis) mají dokonce 11 druhů fotoreceptorů – na rozdíl od člověka, který si musí vystačit s žalostnými čtyřmi.

Co rostlinám nevoní?

Dalším z potvrzených smyslů rostlin je chuť a hmat. Je dokázáno, že stromy i byliny jsou schopné rozpoznat, zda rostou v kyselé či zásadité půdě. Navíc mohou růst tím směrem, kde je země bohatší na živiny a tudíž jim víc „chutná“.

Hmat rostlinám zase umožňuje reagovat na gravitaci, tlak nebo dotek. I když touto schopností oplývají všechny rostliny, u některých je obzvlášť patrná. Příkladem může být citlivka stydlivá (Mimosa pudica), známá pro svou extrémní reakci na dotek.

Její listy se totiž sklápějí i při slabém podnětu. Tento pohyb listy vykonávají při větru, dešti nebo i přistání hmyzu. Poté co nebezpečí pomine, se listy opět narovnají do původní polohy.

Kromě zraku, chuti a hmatu rostliny dokážou i čichat. K potvrzení tohoto zjištění velkou měrou přispěl výzkum Suiss Federal Institute of Technology v Curychu. Expertům ze Švýcarska se podařilo zjistit, že rostliny napadené hmyzem uvolňují těkavé látky.

Stromy a byliny rostoucí v okolí jsou pak schopné tyto chemikálie zachytit. To ale není jediný příklad čichu rostlin. Parazitický rod Kokotice (Cuscuta) dokáže vyčenichat ideální hostitele. Kroutivými pohyby se k němu pak doplazí a začne se přiživovat.