Na Malostranském náměstí v Praze byla na podzim poprvé veřejnosti představena rotunda svatého Václava. Předrománský kostel je výjimečný hlavně originální dlažbou z 11. století. V základech se ale našly také šperky, nádoby i lidské ostatky.

Po základech rotundy historici pátrali přes 300 let. Ale přesnou polohu objektu se podařilo objevit až v roce 2004 při rekonstrukci budovy Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Za poklad světového formátu, je v souvislosti s rotundou považována zejména původní dlažba stará téměř 1000 let. Jde o 74 dlaždice tří různých tvarů, které tvoří kolem 5 % z celkové plochy podlahy. Výjimečné jsou hlavně režné šestihranné dlaždice zdobené reliéfy lvů a gryfů.

Podle archeologů to je dlažba tzv. vyšehradského typu. Podobná terakotová podlaha byla totiž nalezena i v bazilice svatého Vavřince na Vyšehradě. Dlaždice tohoto typu byly v budovách skládány na tvrdý podklad do těsné blízkosti bez pojiva.

Dalším významným objevem je také zvláštní kamenný kruh tvořený opracovanými opukovými kameny. Účel kruhu zatím není znám, podle odborníků je jedním z vysvětlení souvislost se zázrakem, který se zde údajně odehrál.

Zázrak z Malé Strany

Za zdroje informující o pozici románského kostela vědci považovali hlavně zprávy a rytiny ze 17. století. Ovšem první zmínky o rotundě pocházejí již ze svatováclavské legendy a jsou ještě o 400 let starší.

Podle legendy byla stavba kostela na dnešním Malostranském náměstí spojována se zázrakem, který se odehrál při převozu těla svatého Václava ze Staré Boleslavi na Pražský hrad.

Na místě, kde později stála rotunda, se údajně zastavili koně a ani pár volů s nimi nepohnul, dokud se průvod nezačal modlit.

Co, nebo kdo inicioval stavbu kostela, se dnes už zřejmě nedozvíme. Jisté je, že rotunda byla důležitou stavbou. Mimo jiné totiž jde o jednu z nejstarších křesťanských památek v Čechách.

V průběhu středověku pak plnila funkci hřbitovní kaple při kostele svatého Mikuláše. Po bitvě na Bílé hoře byla rotunda z důvodu nedostatečné kapacity přestavěna na raně barokní kostel.

Rarita se otevírá veřejnosti

Od roku 2004 na místě proběhlo několik archeologických výzkumů. Kromě dlažby byly objeveny také zbytky dřevěné cesty z počátku 9. století a kolem 3000 úlomků nádob.

Nejnovějším projektem v rámci rotundy svatého Václava byly restaurátorské práce a snaha o zpřístupnění prostor veřejnost. Na podzim roku 2016 se podařilo rotundu poprvé otevřít pro veřejnost.

Rekonstrukce trvala dva roky a stála přes 10 milionů korun. Ale investice se skutečně vyplatila! Podle archeologů je totiž církevní památka jedním z nejvýznamnějších nalezišť v Praze za posledních 50 let.

V rotundě si dnes návštěvníci mohou prohlédnout repliku původní dlažby, informační panely a vitríny s některými nalezenými předměty. Kvůli citlivému mikroklimatu bude prostor otevřen pouze při speciálních příležitostech, například na svátek svatého Václava.