Rozhodl o španělském králi souboj?

Španělsko v 60. letech 19. století sužuje spousta závažných problémů, které dlouhodobě nikdo neřeší. Vleklá krize vyvrcholí v roce 1868 povstáním Španělů proti své královně.

Zoufalá Isabela II. (1830–1904) si s nastalou situací neví rady a raději prchá ze země. Dočasně ustavená vláda začíná hledat nového panovníka. Zájem o španělskou korunu projeví více než deset kandidátů, přičemž k největším favoritům patří Isabelin bratranec Jindřich Sevillský (1823–1870) a její švagr Antonín Orleánský (1824–1890).

Jindřich Sevillský svého rivala pomlouvá v novinách.

Musí přitvrdit

Jindřich Sevillský panikaří! V uplynulých měsících se opakovaně pokoušel svého soka politicky znemožnit. Vydal několik sžíravých pamfletů, v nichž Antonína Orleánského vykreslil jako neschopného slabocha. Vsadil na věcnou a do detailu promyšlenou kritiku, která však ke kýženému výsledku nevedla.

Jeho rival má ke španělské koruně mnohem blíž! Jindřich proto přitvrdí. Počátkem roku 1870 zveřejňuje v novinách další pamflet, plný nevybíravých osobních útoků a polopravd. Antonín už nemá na výběr, musí hájit svoji čest. Vyzve Jindřicha na souboj.

Střílí špatně

Setkají se dopoledne 12. března 1870. Na opuštěný statek kousek od Madridu je doprovodí několik svědků. Los vyhraje Jindřich, na vzdálenost deseti kroků bude střílet jako první. Zamíří a mine! Antonín vzápětí záměrně vystřelí do vzduchu. „Nabízím smír!“ dá jasně najevo, že celou záležitost považuje za vyřízenou.

Jednomu ze svědků se to ale nelíbí: „Nic takového, bude se bojovat dál! Na život a na smrt!“ Duel se rozhodne až ve třetím kole. Jindřichova kulka ani tentokrát nenajde svůj cíl. Antonín zvedne pistoli, zadrží dech a… Jeho rival padne tváří k zemi. Dostal zásah do hlavy nad levým uchem a za několik minut umírá…

Ve třetím kole souboje je Jindřich zasažen do hlavy a umírá.

Koruna je fuč!

Svou čest uhájil, z Jindřichovy smrti však radost nemá. Podle tehdejších španělských zákonů mu navíc za zabití soka v souboji hrozí až tříměsíční vězení a ztráta občanských práv.

Tak přísnému trestu sice unikne, nicméně jeho naděje na zisk koruny se definitivně rozplynou. Antonín přichází o své příznivce a při volbě španělského krále v létě 1870 dostává od poslanců sotva 30 hlasů. Na trůn místo něj usedá Amadeus Savojský (1845–1890).