Dvůr Rudolfa II. (1552–1612) na Hradčanech je světem sám pro sebe. Nikde jinde tehdy nežije tolik samozvaných mágů a kouzelníků, věštců a hvězdopravců, šarlatánů či alchymistů.

Sám císař je přitom označován za „filozofa na trůně“ či „novodobého Herma Trismegista“, legendárního zakladatele alchymie a astrologie.

A není divu, když celé dny tráví v alchymistických laboratořích, malířských ateliérech a hodinářských dílnách místo toho, aby se staral o státní záležitosti.

„S myslí narušenou onemocněním melancholií začal nacházet zalíbení v samotě a ve svém paláci se uzavíral jako za mřížemi vězení,“ zmiňuje se člen toskánského poselstva Daniel Eremit.

Císař se však projeví i jako štědrý mecenáš umění, který do svých služeb přijme nespočet nadaných malířů, sochařů, grafiků, rytců či zlatníků. Připomeňme si ty nejznámější z nich…

Oblíbí si zlatavý mok!

Tadeáš Hájek z Hájku (1525–1600) se projeví nejen jako schopný astronom, ale i jako výborný matematik, alchymista a chemik. V roce 1554 publikuje své slavné Pojednání o pivu, v němž se jako jeden z prvních zabývá teorií oxidace. Rovněž rozpracuje metoposkopii, metodu věštění z lidských vrásek!

Přijde si na spoustu peněz

Rozlehlými zámeckými chodbami se prochází věhlasný dánský astronom Tycho Brahe (1546–1601). Na císařský dvůr zavítá v roce 1599 a Rudolf ho přivítá jako knížete; určí mu značný roční plat a zařídí mu soukromou observatoř.

Jak vlastně Brahe zemře, není dodnes jasné. Údajně mu praskne močový měchýř, spekuluje se však i o tom, že ho někdo otráví!

Skončí na hranici!

Na Rudolfově dvoře pobývá krátce i Giordano Bruno (1548–1600), jeden z nejoriginálnějších myslitelů druhé poloviny 16. století. Toho si císař oblíbí natolik, že mu věnuje 300 tolarů a doporučí ho kancléři pražské univerzity.

Ten však s italským buřičem vyrazí dveře. Pár let nato skončí Bruno kvůli svým kacířským názorům na hranici!

Učiní přelomový objev

Německý matematik Johannes Kepler (1571–1630) tráví většinu svého času sestavováním horoskopů a pozorováním hvězd. Ve městě nad Vltavou dokonce objeví, že planeta Mars má elipsovitou oběžnou dráhu, a položí tak základ nové epochy v astronomii. Rudolfovi zůstane věrný a v Praze žije až do roku 1612.