Ruský Mayak: Nejjasnější hvězda oblohy

Skupina ruských inženýrů se chystá vyslat na oběžnou dráhu nový satelit, zvaný přiléhavě Maják. Svou jasností předčí zbytek oblohy…

Punc estetiky provází ambiciózní projekt inženýrského týmu z Moskevské státní univerzity mechanického inženýrství (MAMI) od samého počátku. Jejich Mayak (česky Maják) neponese k oběžné dráze žádný měřicí přístroj a výzkumné účely jsou pro něj v zásadě druhotné.

Jeho tvůrci se sice zaštiťují prohlášeními o testování jedinečného systému aerodynamické brzdy, s jejíž pomocí by bylo možné radikálně snížit výskyt vesmírného smetí kolem Země, ale pravda je poněkud jiná.

Jak nakonec vysvětluje vedoucí projektu Alexander Šajenko: „Satelit, který posíláme na oblohu, bude zářit jako nejjasnější hvězda, bude viditelný z kteréhokoliv místa na Zemi.“

Pyramida světla

Samotná družice je netypická už svými rozměry – ve své základní formě nepřesahuje velikostí bochník chleba. Její plný potenciál se projeví až v kosmickém prostoru, kam ji za asistence ruské kosmické agentury Roskosmos vynese třístupňová raketa Sojuz-2 sloužící k dopravě těles na nízkou orbitu (tedy do 2 000 kilometrů od povrchu Země).

Ve výšce 600 kilometrů malý satelit rozepne pyramidovou plachtu z polymerového filmu, údajně 20krát tenčího než lidský vlas, o celkové ploše 16 m2.

Čtyřboký odrazný jehlan zaujme orbitu souběžnou se Sluncem a stane se hodným svého jména, skutečným majákem na noční obloze.

Poroučíme dnu i noci

Z ruské strany se nejedná o první zářící objekt, který by měl navštívit nebeské výšiny. Podobná koncepce se projednává i v průběhu 90. let z iniciativy ruského vědce Vladimíra Syromjatnikova (1933–2006. Satelit jménem Znamya (Zástava) měl odrážet sluneční světlo zpět na zemský povrch, prodloužit tak pracovní den a ušetřit náklady na městské osvětlení.

Ačkoliv první satelit byl v roce 1992 úspěšně vypuštěn a skutečně světlo vrhal, jeho větší verze byla poškozena při odpoutávání od kosmické stanice Mir. Bude-li start úspěšný, hrozí ruskému majáku vlna nevole ze strany vědecké obce a kosmologů.

Má-li družice skutečně dostát svému slovu a stát se nejjasnějším objektem noční oblohy, mohla by znamenat určitou překážku pro pozorování vesmírných objektů.