Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Rusy tutlaný požár ve vesmíru! Komu šlo o život?

Odvěcí rivalové při dobývání vesmíru, Sověti a Američané, začali po letech konečně spolupracovat. Společný program přinesl mnoho poznatků o účincích dlouhodobého pobytu ve vesmíru na člověka. Jediný požár však tuto nadějnou spolupráci ohrozil.

Proč k němu došlo? Čí život byl v ohrožení? A kdo za to mohl? SVĚT NA DLANI vám přináší odpovědi…

Mir, sovětská vesmírná stanice, byla první dlouhodobě osídlenou vědeckou stanicí na oběžné dráze Země.

Vznikla propojením modulů Mir, Kvant-1, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a DM. Ty byly na oběžnou dráhu postupně vynášeny mezi roky 1986 až 1996. Američané plánovali výstavbu vlastní vesmírné stanice Freedom, kterou chtěli vybudovat jako protistranu Miru.

Po ukončení studené války ale nakonec spojili své síly se Sověty a vznikl společný program Mir-Shuttle.

Šest autobusů pro tři kosmonauty

Mir byl velký asi jako šest autobusů a plnil funkci obří vesmírné laboratoře. Obsluhu stanice zajišťovaly pilotované lodě Sojuz a nákladní Progressy. Také Američané stanici dodávali zásoby a snažili se zvětšovat její obytné prostory.

Díky tomu vážil Mir 250 tun, a stal se tak největším umělým tělesem, které lidstvo do té doby do kosmu poslalo. Běžně jej obývali tři kosmonauti, ale byl schopen pojmout až šest osob.

V únoru roku 1997, kdy došlo k největšímu požáru na vesmírné stanici, obývali Mir čtyři Rusové: Valerij Korzun, Alexandr Lazutkin, Vasilij Ciblijev a Alexandr Kaleri, Němec Reinhold Ewald a Američan Jerry Linenger.

K největšímu požáru došlo v roce 1997.NASA Identifier: nm23-01-035
K největšímu požáru došlo v roce 1997.NASA Identifier: nm23-01-035

Soběstačnost nade vše

Jelikož zásobovací lodě Progress startovaly do kosmu jen párkrát do roka, musela být stanice Mir do jisté míry soběstačná, alespoň co se týče hospodaření s vodou a vzduchem. Na její palubě proto fungovaly systémy na recyklaci obojího.

Ty byly součástí už sovětských orbitálních stanic Saljut, počínaje Saljutem 4, a Rusové je postupně vylepšovali. K recyklaci vody sloužily na Miru systémy SRV-K, který pracoval s kondenzátem potu a dechu, a SRV-U, jenž recykloval moč.

Dodávaly pitnou vodu a zároveň z ní prostřednictvím elektrolýzy uvolňovaly kyslík.

Kyslík pro tři astronauty

O čistotu vzduchu se staral systém Vozduch, který zachycoval díky molekulárnímu sítu ze vzduchu oxid uhličitý.

O hlavní přísun kyslíku se ale staral systém Elektron-V prostřednictvím elektrolýzy, přičemž k tomu využíval vodu získanou ze systému SRV-U. Na palubě Miru byly systémy Elektron-V hned dva, jeden v modulu Kvant -1 a druhý v Kvantu-2. Ač systémy občas stávkovaly, nikdy se nestalo, že by astronauti neměli co pít a dýchat.

Pokud jich ale na palubě bylo víc než tři, tj. když přiletěl americký raketoplán, bylo potřeba výrobu kyslíku a vody zvýšit.

Ruský versus americký systém

Nutno ještě zmínit, že americké mise Apollo a Space Shuttle používaly na rozdíl od ruské vesmírné stanice, jež získávala elektřinu ze solárních panelů, pro výrobu elektrické energie palivové články, směšující vodík a kyslík.

Odpadním produktem pak byla voda. Kvůli tomu byla ale délka pobytu Američanů ve vesmíru omezena množstvím vodíku a kyslíku, které se nacházelo na palubě jejich lodí, na zhruba 14 dní.

Z důvodu větší soběstačnosti, a zejména zkušeností s těmito systémy bylo proto rozhodnuto, že veškeré vybavení zajišťující podporu života, výrobu kyslíku a vody na ISS bude ruské výroby.

 Další kyslík dodá „svíčka“

Když potřebovali Sověti zvýšit množství kyslíku na palubě Miru, používali k tomu zařízení s názvem „Vika“, což byl generátor kyslíku s pevnou náplní. Kosmonauti mu přezdívali „svíčka“.

Šlo o malou válcovitou patronu, která obsahovala asi 4 kg chloristanu lithného. Ten po zahřátí začal při exotermické reakci uvolňovat kyslík. Vika se vkládala do speciálního adaptéru, který se postaral o hoření při správné teplotě.

Během 10 minut hoření vyprodukovala tato svíčka dostatek kyslíku pro jednoho člověka na jeden den.

Zařízení s názvem Vika se staralo o přísun kyslíku.
Zařízení s názvem Vika se staralo o přísun kyslíku.

Poslední patrona dne

Používání Viky bylo pro ruské kosmonauty rutinní záležitostí, zařízení fungovalo až na jeden incident spolehlivě.

To se ale změnilo v neděli 23. února 1997, když Valerij Korzun (*1953) požádal po večeři svého kolegu Alexandra Lazutkina (*1957), aby na Miru aktivoval poslední Viku toho dne. Lazutkin odplul do modulu Kvant-1 a vložil patronu do adaptéru a aktivoval ji.

Chvíli se nedělo nic, což astronauta znervóznělo, pak se ale Vika začala zahřívat a Lazutkin ucítil uvolňovaný kyslík. Vše běželo, jak mělo.

Instinkt mu velel vzít ji a zahodit

Lazutkin se už chystal k návratu do základního modulu, když v tom zaslechl podivný zvuk, tiché šumění. Povrch Viky žhnul jiskrami a filtr na jejím vrchu začínal prohořívat. Kosmonaut musel potlačit přirozenou reakci vzít ji a zahodit.

Povrch Viky totiž v ten okamžik dosahoval teploty až 500 °C, navíc nebylo kam ji odhodit. Byl celou situací paralyzovaný. Pak zavolal: „Požár!“, ale nikdo ho přes běžný hluk stanice neslyšel. Jeho kolegové ještě seděli po večeři u stolu.

Hasicí přístroj nefunguje!

Jako první si toho, že se v Kvantu děje něco neobvyklého, všiml německý astronaut Reinhold Ewald (*1956), který výkřikem upozornil ostatní. Ti začali okamžitě jednat. Valerij Korzun se nejprve snažil Viku uhasit hadrem, ale marně, látka okamžitě vzplála.

Kyslík generovaný Vikou přiživoval plamen, který se natáhl napříč přes celý modul Kvant a hrozilo tak, že propálí jeho protější stěnu. Alexandr Kaleri (*1956) a Vasilij Ciblijev (*1954) se vrhli k hasicím přístrojům, připevněným ke zdi modulu.

Kaleri jeden poslal vzduchem Lazutkinovi, který jej předal Korzunovi. Ten jej namířil na plamen, nic se však nestalo. Hasicí přístroj totiž nefungoval.

Oddělit hořící modul je nemožné!

Modul se plnil kouřem, a navíc sílilo riziko, že plameny propálí stěny Kvantu. To by znamenalo smrt pro všechny zúčastněné. Oddělit modul od zbytku stanice by vyžadovalo hodiny mravenčí práce, které posádka neměla.

Valerij Korzun ostatním přikázal, aby si nasadili kyslíkové masky a pohybovali se ve dvojicích. Kdyby totiž někdo z nich v prostředí mikrogravitace omdlel, dál by létal vzduchem a dlouhou dobu by si tak jeho problémů nikdo nemusel všimnout.

Je to asi jen planý poplach

V základním modulu, kde seděl Američan Jerry Linenger (*1955), se rozezněly sirény. Jerry tomu ale nevěnoval velkou pozornost, stávalo se často, že se na stanici nějaký alarm spustil. Dál něco psal na laptopu v modulu Spektr.

Nakonec mu to ale přece jen nedalo a rozhodl se situaci pro jistotu zkontrolovat. V přechodovém úseku se srazil s Ciblijevem a Ewaldem, které poslal Korzun, aby ho přivedli.

Ti Linengera seznámili s vážností situace a ze základního modulu vzali kyslíkové masky a další hasicí přístroje.

Hasicí přístroje „přibité“ ke zdi

Když si však Ewald nasadil jednu z kyslíkových masek, zjistil, že nefunguje. Jeho kolegové se mezitím snažili sundat ze zdí modulu Priroda hasicí přístroje, ale nepodařilo se jim to.

Při pozdějším vyšetřování se ukázalo, že žádná z předchozích posádek neodstranila transportní úchyty, kterými byly hasicí přístroje upevněny během startu modulu do vesmíru. Situace se stávala kritickou. Naštěstí měl Korzun k dispozici konečně funkční hasicí přístroj.

Hasicí přístroje nejprve nešlo použít.
Hasicí přístroje nejprve nešlo použít.

Zřejmě není úniku

Nastavil trysku na funkci pěny, ale ta na Viku vůbec neúčinkovala. Korzun tedy přepnul trysku na vodní mlhu, ale ani ta neměla valný efekt. Vika hořela i nadále. Mezitím začal Alexandr Kaleri připravovat evakuaci Miru.

Problém byl v tom, že Sojuz TM-24, který měl sloužit jako záchranný člun pro něj, Korzunova a Ewalda, kotvil u zadního stykovacího uzlu modulu Kvant.

Aby se k němu dostali, museli by astronauti projít žhavými plameny šlehajícími z Viky, což zkrátka nebylo možné. Čekala je jistá smrt?

Požár se uhasil sám

Kosmonauti měli štěstí v neštěstí! Ani tři vypotřebované hasicí přístroje totiž na Viku nezabraly. Oheň se však uhasil sám poté, co strávil veškeré své palivo. Základní modul a Kvant byly zakouřené, ostatní části Miru na tom byly lépe.

Posádka spustila ventilaci, aby odfiltrovala dým, a zkoumala škody způsobené ohněm v Kvantu. S potěšením zjistili, že se jedná jen o povrchová poškození, která nezasáhla žádný z důležitých systémů stanice.

Našli jen ohořelý adaptér, spálenou izolaci kabeláže a mírně ožehlou stěnu Kvantu, která ale žáru, díkybohu, odolala.

Kouř, saze a velké horko

Posádku tak nejvíce trápil kouř, saze, zvýšená hladina oxidu uhličitého a teplota, která se kvůli požáru vyšplhala v Kvantu na 40 °C. Linenger coby lékař zkontroloval své kolegy, zda se nenadýchali kouře.

Díky včasnému nasazení masek byli naštěstí všichni v pořádku. Když došel v maskách kyslík, nasadili si respirátory a pustili se do úklidu vzniklé spouště.

S ruským řídicím střediskem se jim podařilo navázat spojení až hodinu po požáru, přičemž Rusové své americké kolegy o požáru na Miru informovali až s 12hodinovým zpožděním.

Modul se zaplňoval kouřem.
Modul se zaplňoval kouřem.

Ukončí neshody program Mir-Shuttle?

Zajímavé jsou pak rozdíly v následném líčení události. Zatímco ruská strana tvrdila, že požár netrval déle než 90 sekund, dle Američanů hořelo více než 10 minut.

Pravdivosti jejich tvrzení však nahrává fakt, že standardní hoření Viky trvá 5 až 12 minut a při incidentu vyhořela celá. Rusové se snažili situaci celkově bagatelizovat.

Odlišný přístup k incidentu a špatná vzájemná komunikace přispěly k významnému ochlazení vztahů mezi Rusy a Američany, a to až do té míry, že hrozilo, že společný program Mir-Shuttle bude přerušen.

Za vše mohl kousek latexu

Pozdější analýza ohořelých zbytků Viky prokázala, že k jejímu vzplanutí došlo pravděpodobně kvůli kontaminaci náplně patroly. Pracovníci, kteří se podíleli na výrobě patron, měli na rukou latexové rukavice.

Malý útržek latexu se zřejmě dostal do patrony, což následně způsobilo zahoření při její aktivaci na palubě Miru.

Program Mir-Shuttle fungoval do roku 1998, vesmírná stanice Mir byla po 15 letech provozu navedena v březnu roku 2001 do zemské atmosféry, kde z větší části shořela. Zbytky spadly do Tichého oceánu poblíž ostrova Fidži.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Dostávaly princezny Falckou korunu jako věno?
Konečně je králem. Jindřich IV. z Lancasteru v roce 1399 svrhl svého předchůdce Richarda II. z anglického trůnu a při té příležitosti nechává zhotovit soupis pokladů v královské pokladnici. Zastaví se snad chvilku nad gotickou ženskou korunou, bohatě ozdobenou drahokamy? Tuší, že se na ostrovy dostala z Čech?   Úzká zlatá obroučka měří v průměru […]
Dřel Krčín dělníky z kůže?
Jakub Krčín je nejen chytrý, ale i nesmírně podnikavý. Jakožto hospodářský správce obrovského dominia Rožmberků má navíc velký vliv. Zakládá pivovary, mlýny, dvory, ovčíny a samozřejmě rybníky. Při jejich budování jde však přes mrtvoly!   Počátky rybníkářství v Čechách se ztrácejí v mlze. Chybějí přímé důkazy, zůstávají jen různé hypotézy. Skutečné rybníky začnou zakládat až […]
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792 […]
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu, […]
Zajímavosti
Iluze Měsíce: Je tak velký, jaký ho vnímáme?
Podívejte, nad obzorem vychází Měsíc. Ten je ale veliký! Když ale pár chvil počkáte, než se dostane vysoko na oblohu, najednou bude sotva poloviční. Proč se zmenšil? Je najednou od Země dál? Rozhodně není, všechno je jen iluze!   „Když je Měsíc nízko na obzorem, jeho světlo k nám prochází hustší atmosférou, a ta ho […]
Antibakteriální gel: Skutečně ochrání před nemocemi?
Antibakteriální gely se staly naším společníkem nejen na cestách, ale také v běžném životě: jsou po ruce v kanceláři, doma i v restauracích. Nosíme je v kabelkách i v kapsách. Víte ale, jak je používat správně, aby skutečně fungovaly? Existuje několik zásad, které se vyplatí dodržovat.   Dezinfekce jako taková je známá už od konce […]
Chtělo by to kolečka! Jak vznikla kancelářská židle?
Dva kroky k exempláři na stole, tři k mikroskopu a zpět ke svému stolu jich musí ujít pět. A za chvíli dva další kroky k odpadkovému koši! Vstát, sednout – a pořád dokola. Světoznámý přírodovědec Charles Darwin to vyřeší: na židli si přimontuje kolečka!   Od kdy lidé používají židle? Chtělo by se říct, že takřka od vždy. […]
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
Na obzoru se objeví plachetnice. Nepřátelé! Je jedno, jestli to jsou Římané nebo Kartáginci. Tak či onak přicházejí loupit a vraždit. Skupina lidí prchá tajnou stezkou do kopce. Tam, ve skrytu před kýmkoliv, je město, které je jejich poslední nadějí…   Je horký den roku 1910. Ettore Pais (1856–1939), slavný italský archeolog, se vydává na […]
Záhady a napětí
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
Ve dne putují od kostela ke kostelu v mnišském rouchu a v noci se zase scházejí v podzemí Palerma a spřádají temné plány. Jsou odhodláni mstít se za bezpráví, jehož se vlivní bohatí dopouštějí na chudých a slabých obyvatelích města. Alespoň tak společenství Beati Paoli líčí některé pověsti. Existovalo vůbec? A bylo jejich cílem skutečně […]
Tajemný Krvomlýn v Harasově: Legenda o lásce a pomstě
V srdci Kokořínska, mezi pískovcovými skalami a lesy, stojí místo opředené krvavou pověstí. Kdysi zde prý existovalo mlýnské kolo, které místo vody poháněla lidská krev. Pověst vypráví o tragické lásce, surové pomstě a duchu nešťastné dívky. Kde se tato temná legenda vzala?   V kokořínském kraji na tvrzi Harasov žije Slavibor se svou krásnou dcerou […]
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla?   Ve středověké […]
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte? […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mimozemský život nemusí být založen na uhlíku
21stoleti.cz
Mimozemský život nemusí být založen na uhlíku
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší plan
Moje sousedka mi začala dělat problémy
nejsemsama.cz
Moje sousedka mi začala dělat problémy
Nikdy jsem si nemyslela, že se v důchodu budu muset znovu učit říkat „ne“. Jmenuji se Irena, je mi 70 let a až do nedávné doby jsem byla přesvědčená, že mám vcelku klidný a vyrovnaný život. Byla jsem dlouhé roky šťastně vdaná, manžela mi před časem bohužel vzala rakovina. Měli jsme jedinou dceru, ta se
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Zoologie: Mláďata goril a návrat losů – Dobré zprávy ze světa zvířat
epochaplus.cz
Zoologie: Mláďata goril a návrat losů – Dobré zprávy ze světa zvířat
Svět zoologie přináší na jaře samé dobré zprávy! Pražská zoologická zahrada se pyšní hned dvěma novými gorilími mláďaty, z nichž nejmladší, samička Gaia, byla slavnostně pokřtěna ikonickou primatoložkou Jane Goodallovou. Zároveň se po desítkách let v české části Krkonoš objevil los evropský, a potvrdil tak dobrou kondici zdejší přírody. Tyto události nejenže ukazují na úspěchy
Chrám Pumapunku: Postavili ho bozi primitivních domorodců?
enigmaplus.cz
Chrám Pumapunku: Postavili ho bozi primitivních domorodců?
Na území bolivijských And v nadmořské výšce 4000 metrů se nachází místo, jehož existence je záhadou. Ruiny chrámového komplexu zvaného Pumapunku jsou tvořeny kamennými bloky tak inženýrsky přesných tv
Vojtková už nebude skákat, jak on píská
nasehvezdy.cz
Vojtková už nebude skákat, jak on píská
Otočily se v manželství Romana Vojtka (53) a Petry Vojtkové (37) role a tentokrát to bude on, kdo bude žadonit o pozornost své lásky? Jeho žena totiž údajně začíná víc stavět samu sebe na první mí
Naučila jsem se říkat pravdu do očí
skutecnepribehy.cz
Naučila jsem se říkat pravdu do očí
Lhát se prostě nemá. Nikdy! Ani ve chvílích, kdy člověk nepřizná pravdu jen proto, aby udělal druhým radost. To mě naučila až moje dcera. Jako holka z vesnice jsem byla vychovávána tak, že musím být za každou cenu slušná. Vždy a všude, i v případě, že mi to nebude úplně po chuti. A tak jsem občas snědla to, co jsem
Když konturování, tak podle tvaru obličeje
panidomu.cz
Když konturování, tak podle tvaru obličeje
Konturování je jednou z nejužitečnějších metod make-upu a vyplatí se ji naučit. Dokáže totiž vytvořit iluzi ideálního tvaru obličeje. Konturování vlastně napodobuje efekt světla a stínu: Světlem vytahuje líbivé rysy obličeje a tmavšími tóny zatlačuje do pozadí ty méně povedené. A protože každá tvář je originál, neexistuje jeden univerzální postup, jak si konturováním dodat na
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Albrecht II. rázně potlačil pražskou vzpouru
historyplus.cz
Albrecht II. rázně potlačil pražskou vzpouru
„Já jim dám. Kacíři jsou to, a navíc i zrádci!“ rozčiluje se Albrecht Habsburský a s očima zapíchnutýma do podlahy přechází z jedné části komnaty na druhou. Hlavní adept na uvolněný český trůn umí být velkorysý a má smysl pro spravedlnost, ale zdejší kališníci u něj kolaborací s polským princem překročili únosnou mez. Za to
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz