Westminsterský palác v Londýně v roce 1834 vyhoří. Britští politici rozhodnou, že nová budova bude „buď v gotickém, nebo alžbětinském slohu“, a vyhlásí soutěž o nejlepší projekt.

Tu vyhrává sir Charles Barry s projektem paláce v gotickém stylu, jehož součástí má být i impozantní čtyřboká hodinová věž…

Práci na 96metrové věži se rozeběhnou v roce 1843. Úřad pro správu královského majetku mezitím plánuje výrobu velkolepých hodin, „největších, jaké kdy spatřily světlo světa“. Ale není to vůbec jednoduchý úkol.

Jejich ručičky budou vystaveny větru, dešti, sněhu nebo třeba sedícím holubům. Hodiny přitom musejí být tak přesné, aby se nepředbíhaly ani nezpožďovaly o více než vteřinu za hodinu.

Do diskuzí, jak problém vyřešit, vstoupí hodinář Edmund Beckett Denison (1816–1905). Nejenže přednese přijatelný návrh hodin, ale zároveň vymyslí způsob, jak ochránit kyvadlo před vnějšími vlivy, a zajistit tak přesnost hodin.

Poškodí palubu lodi

Pak přijde na řadu výroba zvonu. Ve slévárně v severovýchodní Anglii v roce 1856 odlijí zvon o hmotnosti 16 tun. Stavitele však pěkně potrápí. Nejprve svou vahou poškodí palubu lodi, jež ho měla dopravit do Londýna.

Po zemi je následně převážen v povoze taženém 16 bílými koňmi. A když už je konečně na místě, po několika měsících testování praskne. Musí se tedy opět odvézt, roztavit a z jeho materiálu se odlije nový zvon, tentokrát o hmotnosti asi 13,5 tuny.

Brzy se pro něj vžije jméno Big Ben (Velký Ben). Proč, to není jasné. Někdo tvrdí, že podle sira Benjamina Halla (1802–1867), který pracuje pro parlament. Jiní zase odvozují název po boxerovi Benjaminu Cauntovi (1815–1861).

Jde jim na nervy

Hodiny na věži začínají poprvé odpočítávat čas 31. května 1859, mohutný zvon se rozezní ulicemi Londýna v polovině července téhož roku. Další pohroma ale na sebe nenechá příliš dlouho čekat. Na začátku října zvon opět praskne!

Výměna nepřichází v úvahu, a tak se jen natočí tak, aby kladivo prasklinu nezasahovalo. „Je příliš hlasitý,“ stěžují si navíc zákonodárci ve Westminsterském paláci.

Během let ale Londýňané přijmou Big Ben za svůj – stane se symbolem letité přesnosti a spolehlivosti.