„Vážně, už to nepáchne,“ přikyvuje uznale hlavou bohatá londýnská měšťanka, když jí Joseph Bramah předvádí zbrusu novou toaletu. „A když tvrdíte, že ani mrazu už se nemusíme bát…,“ chvíli váhá, ale nakonec zavrtí hlavou.
„Ne, děkujeme, je to příliš drahé.
„Fuj, to je zápach. Chce to nějaký zlepšovák,“ zacpe si nos skotský hodinář Alexander Cumming (1733–1814), když vkročí na toaletu. Londýňané znají splachovací záchod sice už téměř 200 let, ale dosud si na něj pořádně nezvykli.
Vynálezu, který roku 1596 vymyslel sir John Harrington (asi 1561–1612), nikdy nepřišli na chuť. Nepomohlo ani to, že se jeho propagátorkou stala samotná královna Alžběta I. (1533–1603).
Harrington totiž ve své době nedokázal vyřešit problém s nesnesitelným zápachem. Ten se šířil v okolí toalety bez ohledu na to, kolik vody lidé do odpadu vylévali. Vynalézavý Skot Cumming ovšem v 18. století dostává nápad.
Prosté řešení
Odpadní potrubí od toalety jednoduše ohne. Část vody, která dříve odtekla pryč, teď zůstává v míse a v potrubí. Funguje jako zátka a zabrání nežádoucím pachům, aby pronikaly zpátky do místnosti.
Jistý pan Allen vycítí příležitost a od Cumminga patent na toaletu kupuje. Potřebuje ovšem šikovné lidi, kteří by vynález v domácnostech instalovali. Joseph Bramah (1748–1814)si s montáží novinky s přehledem poradí.
I on rychle pochopí, že technický hit přináší velkou podnikatelskou šanci. „Podívejte, toaleta zase zamrzla,“ ukazuje mu jednou zklamaně výsledek jejich práce.
Ano, Cummingův patent je skvělý, toaleta opravdu vůbec nezapáchá, jenže z trubek se v zimě stává kus ledu. Bramah přemýšlí, co s tím.
Bude boháčem?
Posuvný ventil používaný u toalety Bramah nakonec nahrazuje kloubovou klapkou. Ta uzavře dno záchodové mísy a zabrání promrzání. Zlepšovák si rychle nechává patentovat. A hned si v roce 1778 zakládá firmu na výrobu toalet.
Jenže obchody bohužel nejdou tak, jak by si představoval. Pro spoustu lidí je totiž splachovací WC stále ještě příliš luxusním zbožím. Tím, kdo nakonec rozjede jeho obchod s toaletami, jsou britští námořníci.
Anglie je tehdy skutečnou námořní velmocí, a tak zákazníků, prahnoucích po toaletách na palubách lodí, přibývá jako hub po dešti.