Je krásná, ale to je nacistům jedno. V roce 1941 Novou synagogu v Holešově vypálí! Tu druhou, starší a vzácnější, však paradoxně nechají být. Nejspíš nevidí důvod ji ničit, když funguje jako skladiště!

V židovském ghettu v moravském Holešově vypukl požár. Shoří několik budov i dřevěná synagoga. Ještě v roce 1560 si však místní Židé začnou stavět novou, kamennou modlitebnu. Ta je, jak velí tehdejší přísná pravidla, zahloubená do země a zvenku nenápadná.

Zbývá „maličkost“ – najít pro ni rabína. Tak velký problém to ale snad nebude. Ve Strážnici se prý usadil věhlasný učenec z Litvy…

Přezdívka podle knihy

Šabtaje ha-Kohena (1621–1663) vyhnala z rodné země válka. Během života napíše mnoho knih, které jsou dodnes aktuální a slouží jako „skripta“ na rabínských školách.

Podle té vůbec nejslavnější, Siftej kohen (Rty knězovy), pak dostane přezdívku Šach. Respektovaný učenec nabídku stát se rabínem v Holešově přijímá a v moravském městě zůstane až do své smrti.

Šachova synagoga, jak se jí začne brzy říkat, projde v průběhu let několika úpravami. Při jedné z nich v roce 1737 získá její interiér barokní výzdobu polského typu, která se dochovala jen v několika málo synagogách na světě.

Zabydlí ji stolaři

Židovská obec v Holešově se utěšeně rozrůstá. Na konci 19. století její představitelé dojdou k názoru, že potřebují větší a reprezentativnější synagogu. Budovat se začne v roce 1891 a o dva roky později je vysvěcena.

Z „nepotřebné“ Šachovy synagogy se brzy stává stolařská dílna a skladiště, což ji nejspíš zachrání před zkázou. Nacisté ji totiž za války – na rozdíl od její honosnější „sestřičky“ – ušetří.

Chátrající budova, jejíž překrásnou barokní výzdobu překryla hrubá omítka, jim zřejmě nestojí za tu námahu. Díky tomu se Šachova synagoga zachová v téměř nezměněné podobě a ve druhé polovině minulého století projde celkovou rekonstrukcí.

Dnes ji navštěvují tisíce poutníků z celého světa, aby se mohli poklonit památce rabína Šacha, jehož řadí mezi největší židovské učence v historii.