Od 90. let minulého století se s nimi roztrhl pytel. Řeč je o nejrůznějších televizních pořadech zaměřených na zkoumání paranormálních jevů.

Jenže v Británii se v posledních letech nemluví jen o týmech lovících duchy, ale také o jednom solitérovi, který na vlastní kůži zkouší mrazivou atmosféru těch nejstrašidelnějších míst. Co všechno už má za sebou Tony Ferguson?

Už podruhé stojí britský lovec duchů Tony Ferguson (*1985) na půdě muzea v anglickém Southamptonu. Neváhá ani na okamžik a s kamerou leze do kabiny vystaveného druhoválečného letounu, o kterém už předtím tvrdil, že s v něm zdržuje duch.

Tentokrát jde na jistotu a snaží se entitu přivolat. A to se mu údajně daří. Zachycuje záběry něčeho, co připomíná jemné bílé peří vznášející se kabinou a následně mizící neznámo kde. Jenže to je teprve začátek.

Ferguson vyzývá entitu, aby mu o sobě dala vědět, načež ho vyděsí hlasité bouchání.

„Zeptal jsem se znovu a můj fotoaparát najednou proletěl kabinou a dopadl na podlahu,“ vypráví sám lovec duchů s tím, že z kabiny následně utekl přesvědčen, že tam řádí poltergeist – hlučný duch. Jeho zážitek ze Southamptonu není zdaleka jediný.

S trochu nadsázky lze říci, že kam tento vyšetřovatel šlápne, tam narazí na ducha. Jaké další zážitky má za sebou?

Vězení či jeskyně

Duchům a jejich natáčení a fotografování se věnuje jen několik let, za tu dobu ale stihl posbírat víc materiálu, než spoustu jiných týmů dohromady.

To je ostatně důvod, proč ho mnozí nazývají podvodníkem a tvrdí, že si většinu svých zážitků vymýšlí nebo že má prostě jen velmi bujnou fantazii, která vyčaruje ducha z jakéhokoliv trochu zvláštnějšího stínu nebo lomu světla.

Jenže on sám si z kritiky nic nedělá a neúnavně přidává další a další videa a fotografie na své sociální sítě či webové stránky. Mezi jeho nejslavnější kousky patří třeba návštěva areálu bývalé věznice v Bodminu.

Na internetu lze najít jeho nahrávku, na které má být vidět zvláštní stínová postava míhající se na konci jedné z chodeb. Známá je i jeho návštěva jeskyní pod anglickým Notthinghamem, kde spařil a natočil temnou figuru vznášející se ve tmě.

Mlha na hřbitově

Asi nejznámější Fergusonův případ z posledních let se však týká strašidelného hřbitova u kostela sv. Marie v anglickém Hampshiru. Lovec duchů se tam vydal v noci, ačkoliv si podobná místa obvykle nevybírá.

„Nevěřím totiž tomu, že by tam mělo strašit jen proto, že jsou tam pohřbení lidé. Několik lidí mě ale zkontaktovalo a popisovalo onu negativní přítomnost ´něčeho´,“ vysvětluje lovec duchů, proč si destinaci nakonec vybral. A podle svých slov dobře udělal.

Na hřbitově totiž natočil video zachycující zvláštní mlhu, kterou sám Ferguson prohlašuje za ducha. Jeho přítomnost prý cítil nejen on, ale i jeden z pozůstalých, který tam byl s ním.

Současně s tím byl slyšet hrozivý zvuk a některé přístroje vypovídaly poslušnost. „Je skvělé mít ověřené to, jak jste se cítili. Člověk má vždycky pochybnosti, jestli si jen něco nezahrává s jeho myslí, když se nemůže opřít o vizuální důkazy,“ dodává Ferguson.

Přitahuje duchy?

Je samozřejmě otázkou, nakolik Tony Ferguson skutečně věří všemu, co prezentuje na svých sociálních sítích a nakolik jen vytváří image zapáleného lovce duchů.

Ostatně i příběh, který stojí za jeho vášní k nadpřirozeným fenoménům, jako kdyby vypadl z nějakého klasického románu. Všechno to údajně začalo ve starém domě jeho prarodičů, kde docházelo k věcem, které si už jako malý kluk nedokázal vysvětlit.

„Věci létaly kolem, zjevovali se tam duchové muže a mladé dívky. Byl jsem tím neustále obklopený,“ tvrdí. Časem prý pochopil, že má určitý dar: Zatímco k mnoha lidem zůstávají duchové neteční, on jako by je přitahoval.

Jako by na ně byla jeho vlastní energie nějakým způsobem napojená. Může to být určitý druh senzibility, jak Ferguson naznačuje? Nebo tento trochu výstřední muž prostě jen dobře prodává svůj koníček?