Šíleně smutnou Sue nedokáže rozesmát nikdo!

Slavný klaun předvádí své nejlepší kousky. Publikum řve smíchy tak, že sotva popadá dech. Ona jediná sedí a nehne brvou.

Varietní divadlo Victoria Theatre patří mezi slavné newyorské podniky. Zásluhu na tom ve své době má i jeho šéf Willie Hammerstein (1875–1914). Mazaný chlapík, který ví, jak podnik udržet v centru pozornosti a vydělat.

Za úsměv nabízí 100 dolarů

Hlavní roli v jeho nejslavnějším kousku sehraje žena. Jmenuje se Susan Kellyová, a odkud se vzala nebo kam se poté vytratila, není známo. Přesto se stává legendou a její jméno populárním rčením. Její první stopu lze zachytit v roce 1903, kdy se v tisku objeví zmínka o vystoupení malé kočovné společnosti, jehož součástí je Sober Sue – Žena bez úsměvu. Znovu se vynoří 24. června 1907.

Během přestávky v obvyklém programu Victoria Theatre ji Hammerstein přivede na pódium a vyzve odvážlivce z publika, aby se ji pokusili rozesmát. „Tomu, kdo to dokáže, na místě vyplatíme 100 dolarů,“ slibuje. To je suma, která by dnes odpovídala částce ve výši přibližně 62 000 korun. Hlásí se několik odvážlivců, kteří věří, že půjde o lehce vydělané peníze.

Vyprávějí vtipy, pitvoří se, ale nic.

Nakonec Sue pokrčí rameny a bez servítků prohlašuje: „Neviděla jsem nic, co by mě pobavilo.“Jde o otázku prestiže

Každý večer se na pódiu posadí na židli pod ceduli slibující 100 dolarů tomu, kdo ji rozesměje, ale i těm největším klauniádám odolává s ledovým výrazem. Pro soutěživé Američany se stává výzvou, které nedokážou odolat.

Zejména když stále častěji městem zní: „Jestli si myslíš, že jsi vtipný, tak běž a rozesměj Sue!“ Původně netradiční zpestření programu se stává hitem, který láká davy zvědavců i vtipálků, kteří chtějí zkusit štěstí. Denně je vyprodáno a na pódiu se snaží amatéři i profesionálové, které Hammerstein nenápadně popichuje. Brzy se to snaží před Sue rozbalit i ti nejslavnější komici v zemi.

Už nejde o 100 dolarů, ale o prestiž. Chtějí uspět tam, kde konkurenti selhali, a zkoušejí to nejlepší ze svého repertoáru. Protože pokud by ji dokázali rozesmát, byla by to nejlepší reklama a samozřejmě palcové titulky ve všech novinách. A tak se komici i diváci jen hrnou a večer co večer vyprodaný sál bouří hurónským smíchem. Smějí se všichni.

Kromě Sue.