Skvosty historie: Nejkrásnější hrady a zámky na světě!

Dýchá z nich kus historie a svou majestátností v nás budí úžas. Hrady a zámky byly nejen centrem moci, ale i sídlem panovníka. Podívejte se se na ty nejkrásnější z nich…

Pražský hrad

Kde stojí: Česká republika
Počátek výstavby: 9. století

Pražský hrad se tyčí na skalnatém výběžku nad řekou Vltavou a je zapsán v Guinnessově knize rekordů jako největší doposud obývaný hrad na světě. První zmínky o něm se datují do roku 885, kdy zde kníže Bořivoj I. (852–888) založil kostel Panny Marie. Podoba hradiště vznikla až za vlády jeho syna Spytihněva I. (875–915). Velké přestavby se hrad dočkal za krále Přemysla Otakara II. (1233–1278), který zdokonalil opevnění a královský palác přestavěl pro potřeby reprezentace a bydlení. Součástí hradu je i katedrála sv. Víta, tradiční místo korunovací českých králů a často i místo jejich posledního odpočinku.

Alcázar v Seville

Kde stojí: Španělsko
Počátek výstavby: 712

Tento královský palác se nachází ve španělské autonomní oblasti Andalusie. Jedná se o původně maurskou pevnost, postavenou Almohady na místě, které obývali nejprve Římané a později Vizigóti. V roce 884 stavba přispěla k odražení vikinské invaze do města. Palác je považován za jednu z nejvýznačnějších ukázek mudéjarské architektury na Pyrenejském poloostrově.

Hochosterwitz

Kde stojí: Rakousko
Počátek výstavby: 860

Tento rakouský hrad stojí na strmé dolomitové skále zhruba 20 km severovýchodně od Klagenfurtu. První písemná zmínka o něm pochází z roku 860, kdy král Ludvík II. Němec (805–876) daroval část zdejšího majetku salzburské arcidiecézi. Následně se hrad dostal do držení rodu Sponheimů. V druhé polovině 15. století ho pak získal Fridrich III. Habsburský (1415–1493). I když v této době čelil hrad opakovaným tureckým útokům, díky své unikátní poloze nebyl nikdy dobyt. Zajímavé jsou i přístupové cesty. Tu hlavní tvoří 14 úchvatných velkých bran. Druhá vede podél hradu a nazývá se Stezka bláznů. Z druhé strany ji lemují strmá skaliska.

Spišský hrad

Kde stojí: Slovensko
Počátek výstavby: 12. století

Spišský hrad je se svým půdorysem o rozloze 41 426 m² nejrozsáhlejší hradní zříceninou ve střední Evropě a zároveň jedním z největších hradních komplexů v Evropě vůbec. Stojí pod horským průsmykem Branisko, kterým kdysi procházela prastará obchodní cesta. První zmínky o místě se datují už do mladšího paleolitu. Jeho trvalejší osídlování ale nastalo až v průběhu 12. století, v souvislosti se začleněním Slovenska do Uherského království. Tehdy zde vznikl i románský hrad s mohutnou obytnou věží kruhového půdorysu. Ve druhé polovině 15. století se pak majitelé hradu snažili přeměnit jeho horní část v reprezentativní šlechtické sídlo, o tři století později, konkrétně v roce 1780, hrad ale vyhořel a zůstal v troskách.

Corvin

Kde stojí: Rumunsko
Výstavba: 1440–1446, 1458–1480

Goticko-renesanční hrad stojí ve městě Hunedoara a patří mezi největší hrady v Evropě. První opevnění na jeho místě přitom vzniklo již v dobách Římanů (ti zde v roce 106 n. l. těžili železo). Král Zikmund Lucemburský (1386–1437) v roce 1409 věnoval panství svému šlechtickému vazalovi Vojkovi Hunyadimu, jehož nemanželský syn János se později stal zakladatelem rodu Korvínů, ze kterého pocházel i uherský král Matyáš I. Korvín (1443–1490). Impozantní stavba je charakteristická vysokými věžemi a pestrobarevnými střechami.

Dunrobin

Kde stojí: Skotsko
Výstavba: 14. století, 1835–1850

Hrad Dunrobin leží na severu Skotska. Vznikl sice jako raně středověká pevnost, svou dnešní podobu ale získal mezi lety 1835 a 1850 a výrazně se na ní podílel významný britský architekt sir Charles Barry (1795–1860), který třeba navrhl i Westminsterský palác. Během 2. světové války hrad sloužil jako nemocnice pro námořnictvo a v letech 1965–1972 jako chlapecký internát. Dnes je část hradu uzavřena pro soukromé účely, část je přístupná veřejnosti (pro tu je tu zřízeno i muzeum). Dunrobin patří mezi nejdéle soustavně obývané hrady v Británii.

Chambord

Kde stojí: Francie
Výstavba: 1519–1547

Největší zámek na Loiře ve střední Francii vznikl na objednávku Františka I. Francouzského (1494–1547) a původně měl sloužit jako lovecký zámeček. Jméno jeho stavitele není známo, ale ukazuje se, že na jeho podobu mohl mít vliv Leonardo da Vinci (1452–1519), který v té době působil na dvoře Františka I. jako architekt (zemřel ale krátce před započetím stavebních prací). V zámku se nachází 440 místností, 80 schodišť, 365 komínů a 800 tesaných hlavic sloupů. Hlavní dominantou je schodiště ve tvaru dvojité šroubovice. Během druhé světové války byly na zámku uskladněny umělecké sbírky pařížského muzea Louvre.

Červená pevnost

Kde stojí: Indie
Výstavba: 1639–1648

Červené pevnosti stojí v Indii dvě, v Novém Dillí a v Agře. Ta v Dillí přitom svou přezdívku získala podle červeného pískovce, ze kterého byla postavena. Dříve pevnost sloužila jako sídlo sultána, dnes se na jejím místě nachází muzeum. Nalezneme zde Perlovou mešitu, ale i soukromou a veřejnou audienční síň. Areál sloužil až do vyhlášení nezávislosti Indie v roce 1947 jako přepychové sídlo britské armády. Každoročně, při příležitosti Dne nezávislosti Indie, odtud promlouvá ministerský předseda.

Versailles

Kde stojí: Francie
Počátek stavby: 1688

Versailles se řadí mezi skutečně nejkrásnější zámky na světě. Jeho základy nechal vybudovat francouzský král Ludvík XIII. (1601–1643), který rád jezdíval lovit do versaillských lesů. Nynější podobu zámek získal ale až za Ludvíka XIV. (1638–1715), kdy se i stal symbolem absolutistické monarchie. Podle dochovaných údajů na stavbě pracovalo přes 36 000 dělníků a 6000 koní. Úrazovost byla přitom tak veliká, že zde musela být zřízena nemocnice (kolem ní vyrostla později i celá vesnice). Zámek byl dokončen až v roce 1688. Jeho údržba stála ročně asi čtvrtinu vládních výdajů. Nalezneme v něm 2300 pokojů, 67 schodišť a 5210 kusů nábytku.

Neuschwanstein

Kde stojí: Německo
Počátek výstavby: 1869

Zámek patří mezi nejznámější a nejnavštěvovanější turistické cíle v Německu. Jako své útočiště ho nechal postavit psychicky pomatený král Ludvík II. Bavorský (1845–1886), který se kvůli nemoci rád stranil lidí a zároveň ve stavbě realizoval své představy o středověku. Zámek vyšel v té době na 6 milionů marek a pracovaly na něm tři stovky dělníků. Dohromady se na budovu spotřebovalo 465 tun salzburského mramoru, 1550 tun pískovce a téměř půl milionu cihel. Nejproslulejší místností je trůnní sál, který byl zhotoven podle vzoru známé mešity Hagia Sofia v Istanbulu.