Je to největší suchozemský savec a v lidech úctu vzbuzuje už odpradávna. Co je však pravdy na tom, že má fenomenální paměť? A opravdu nemůže nikdy dostat rakovinu? Jak vysokou má inteligenci?  Umí se mezi sebou jednotliví sloni dorozumívat?

Slon patří mezi nejchytřejší zvířata na světě. Jeho mozek také váží až 5 kilogramů, což je víc než u kteréhokoliv jiného suchozemského živočicha na světě!

Pokud jde o srovnání s velrybami, pak ty váží asi dvacetkrát více než slon, ale jejich mozek je těžší jen dvakrát. Lidský mozek zase obsahuje asi 86 miliard nervových buněk, ten sloní až 257 miliard.

Sloni jsou také schopni mnoha emocí, umí se učit, pečovat o mláďata (a to nejen o vlastní), používat nástroje, spolupracovat a chápat gesta.

Paměť jako slon

Dobrá paměť je pro slony důležitá kvůli přežití ve volné přírodě. Vedoucí samice si například pamatuje všechny zdroje vody v okolí, a tak v období sucha může skupinu neomylně dovést k napajedlu.

Cvičení pracovní sloni si pak dokážou zapamatovat až 30 povelů nebo 26 obrazců. Na druhou stranu se to ale s glorifikací jejich paměti často přehání.

Největšími pamětníky v říši zvířat totiž pravděpodobně nejsou sloni, ale delfíni, kteří dokážou rozeznat i zvuky, které třeba 20 let neslyšeli.

Je slon chytrý jako opice?

A jak je na tom slon s inteligencí? Thajští vědci se to pokusili zjistit tak, že nádobu s potravou umístili za síť a na ni položili lano. Aby si sloni jídlo přisunuli, bylo nutné, aby takzvaně táhli za jeden provaz.

Jak se k potravě dostat, pak velmi rychle pochopilo všech 12 účastníků experimentu. Nejmladší slonice Neua Un dokonce lano jen přišlápla a nechala veškerou dřinu na partnerovi. Samec JoJo se zase ani neobtěžoval jít k síti, dokud neměl partnera. Sloni tak prokázali schopnost učení, spolupráce a řešení problémů.

Sloni rozeznají řeč

Už řecký filozof Aristoteles řekl, že sloni jsou zvířata, která předčí ostatní v intelektu a důvtipu. Navíc se ukazuje, že jsou schopni i rozlišovat různé lidské jazyky a poznají i to, zda promlouvá muž nebo chlapec.

Mezinárodní tým vědců dělal průzkum u slonů v národním parku Ambroseli v Keni. Během něj jim pustil tutéž větu v masajštině a v řeči kmene Kambů. Větší odezvu měl výrok Masajů, protože ti občas slony zabíjejí.

Sloni se také více báli, když mluvil dospělý muž než chlapec. Zvolání pronesené ženou je pak nechalo zcela klidnými. Vědí totiž, že od slabšího pohlaví jim nic nehrozí.

Používání nástrojů

Sloni jsou také mistry v používání nejrůznějších pomůcek. V době sucha si třeba umí vytvořit primitivní studnu. Aby se dostali k vodě, vykopou díru a pak odtrhají kůru ze stromu a sežvýkají ji do tvaru koule, kterou díru v zemi ucpou.

Tu pak také zasypou pískem, aby se voda neodpařovala, a později se na toto místo chodí napít. Umí také používat větve k odhánění much nebo aby se poškrábali.

Někteří jedinci v zoologických zahradách zase házejí obří kameny nebo klády na elektrický plot, aby ho vyzkratovali.

Řešení problémů

Tito suchozemští obři umí také dobře řešit problémy, i když to od nich vyžaduje změnu chování a někdy rovněž značnou dávku trpělivosti. V indickém Terai například stádo slonů spásalo plantáž cukrové třtiny. Lidé tedy na mezi zapálili křoví, aby je odehnali.

Jenže sloni místo útěku načerpali v blízkém potoce vodu, oheň uhasili a pokračovali v hostině. Slonice Bandula žijící v Marine World Africa v USA se zase uměla osvobodit z okovů.

V jiné zoo pak slon Koko dokázal rozumět příkazům chovatelů a pomáhal jim s ostatními slony.

Umí slon počítat?

Zajímavý experiment se slony provedl profesor Naoko Irie z Tokijské univerzity. Chtěl totiž zjistit, zda umějí počítat. Do dvou kyblíků házel různé počty jablek a zaznamenával, kolikrát si sloni z tokijské Ueno Zoo vyberou kyblík, ve kterém je jablek více.

Byli úspěšní na 74 %. Nejlepší přitom byl africký slon Ashya, který se dokonce trefil 87krát ze 100 případů. Úspěšnost člověka ve stejném testu byla jen 67%.

Sloní umělci

Řada slonů má umělecké sklony, a tím, že mají citlivý chobot, jsou schopni do něj vzít i štětec. Jejich díla jsou pak srovnávána s pracemi abstraktních expresionistů a často vystavována v zoo nebo galeriích.

Mezi nejúspěšnější umělkyně přitom patří slonice Ruby ze zoo ve Phoenixu. Má vyloženě cit pro malování a přesně ví, jaké barvy a v jakém pořadí použije.

Když třeba jednou do zoo přijela sanitka, která blikala červeně, bíle a žlutě, vybrala si tyto barvy pro svůj obraz malovaný téhož dne. Její díla se prodávají až za 25 000 dolarů, tedy asi 560 000 korun.

Skvělí imitátoři

Málo se ví, že sloni jsou velice šikovní i v napodobování, a to zejména zvuků. A do doby, než se objevil osiřelý slon Mlaika, si vědci mysleli, že napodobovat zvuky umí jen velryby, delfíni, netopýři, primáti a ptáci.

Mlaika ovšem dokázal imitovat třeba zvuky okolo projíždějících vozidel. V jedné švýcarské zoo zase žil africký slon Calimero, a to spolu se slony indickými. Ti ovšem vydávají jiné zvuky než sloni afričtí, ale Calimero se hravě naučil „mluvit“ stejně jako oni.

Indický slon Kosik pak umí napodobit až 5 korejských slov. Tito suchozemští obři si pamatují také volání členů své rodiny i cizích jedinců.

Jak spolu komunikují?

Sloni mají skvěle vyvinutý sluch. Ve svém zvukovém orgánu jsou schopni tvořit tóny velmi nízkých frekvencí, díky čemuž s ostatními komunikují na dlouhé vzdálenosti (kolem 5 km). Sloni vnímají i infrazvuk o frekvenci 5–24 Hz.

Ten my, lidé, nerozlišujeme, neboť lidské minimum je 20 Hz. Vydávají i jiné zvuky, jako troubení nebo mručení, a umí i příst jako kočky. Citlivě vnímají i otřesy půdy a změny atmosférického tlaku, takže pravděpodobně slyší přicházet déšť. Důležitý je pro ně i hmat, zrak ale naopak mají slabý.

Poslouchají nohama

Zvláštností je, že sloni slyší i nohama! Právě citlivé plosky chodidel jim totiž vedle uší pomáhají vnímat ony nízkofrekvenční zvuky vydávané jinými slony.

Dokázal to průzkum odborníků ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii, kteří zkoumali slony v Keni a Namibii. Tím se také vysvětluje „šestý smysl“ slonů vůči zemětřesení, vlně tsunami nebo náhlé povodni.

Zkrátka sloni vnímají seismické vlny, neslyšitelné chvění země, pod svými citlivými chodidly a včas pak odejdou do bezpečí.

Sloní altruismus

Za zmínku ovšem také stojí schopnost slonů pomáhat si mezi sebou navzájem, a dokonce i jiným zvířatům a lidem. Indický sloní trenér instruoval slony, aby zvedali klády a umisťovali je do vykopaných děr. Jeden ze slonů úkol odmítl vykonat.

Když trenér pátral po důvodu jeho neposlušnosti, zjistil, že v díře spí pes. Poté, co ho vyndali, pokračoval slon v práci. Dojemná je také péče skupiny o zraněného druha nebo jedince, který uhynul.

I pak se ho totiž snaží postavit na nohy a hodiny s ním zůstávají, dokud ho sami nezačnou zahrabávat.

Proč slon nemá rakovinu?

Další zajímavostí je, že tito chobotnatci, i když žijí stejně dlouho jako lidé a jejich buňky se intenzivně dělí, téměř netrpí rakovinou (ta postihuje až 25 % lidí, ale jen 5 % slonů). Vědci z univerzity v Utahu se snažili zjistit, proč tomu tak je.

Studovali genom slonů afrických a přišli na to, že každý jedinec má od svých rodičů po dvaceti kopiích genu p53, kdežto člověk od každého jen jednu. A právě gen p53 ochraňuje buňky před jejich poškozením, zejména pak rakovinným bujením.

Takže když budeme mít štěstí, podaří se vědcům najít lék na tuto zákeřnou chorobu právě díky slonům.

Symbol štěstí

Ostatně slon je jako symbol štěstí a moudrosti vnímán už odpradávna. Možná je to proto, že působí majestátně, nebo třeba proto, že je chytrý. Ať tak či tak, je jedním z nejstarších zvířecích symbolů.

Ve starověké Číně byl znakem moudrosti, znalostí, síly, moci, štěstí a dlouhověkosti. Také nejuctívanější bůh hinduistů Ganeša bývá znázorňován se sloní hlavou a symbolizuje štěstí a úspěch.

Ostatně i Buddha žil na zemi jako bílý slon. Pokud si ale pro štěstí pořídíte domů sloní figurku, dbejte na to, aby měla chobot zdvižený nahoru.

Zajímavosti:

Sloni milují koupele, a aby se ochladili, dopřávají si je aspoň jednou denně. Čas od času se také rádi vyválí v bahně. To totiž chladí stejně jako voda, a navíc jim na těle vytvoří krustu, která je pak chrání před dotěrným hmyzem.

Sloní chobot je vlastně přerostlý nos a horní pysk dohromady. Váží až 180 kg a slon s ním dokáže spoustu věcí. Používá jej k dýchání, podá si jím do úst potravu, umí s ním lámat větve, ale i třeba sebrat ze země minci. Chobot je velice citlivý.

Na konci je zakončen hmatovými tělísky, takže je srovnatelný s prsty lidské ruky. Slon jím ale neumí pít, jen do něj nabere vodu (až 4,5 litru) a stříkne si ji do pusy. Na práci chobotu se podílí 150 000 svalů.

Sloni jsou výborní plavci. Při plavání bývají celí ponoření a z vody jim kouká jen vršek hlavy a špička chobotu, který používají jako šnorchl.

Samice je březí skoro 2 roky (to je nejdéle ze všech savců). Po porodu mládě kojí, přičemž to saje mléko tlamičkou (chobot mu u toho překáží). Denně slůně potřebuje až 9,5 litru mateřského mléka.

Samice žijí ve skupinách s mláďaty a vzájemně si s nimi pomáhají. Skupinu vede zkušená starší samice. Všechny členky mají mezi sebou silné citové vazby. Samci žijí samotářsky a přibližují se jen v době říje.

Tělo tohoto největšího žijícího suchozemského zvířete funguje jako akumulátor, snadno hromadí teplo a pomalu ho ztrácí. Proto se slon rád ochlazuje. Nejlépe mu k tomu slouží obří uši, kterými mává jako plachtami. Díky tomu pak klesne teplota jeho těla až o 5 °C.

Sloni, ač váží asi 7 tun, našlapují velmi tiše. Chodí vlastně po špičkách. Konečky prstů mají rosolovitým vazivem vrostlé do polštáře, který tak vlastně tvoří celé chodidlo a slouží jako tlumič.

Sloni se pohybují rychlostí až 40 km/h. Jejich zrychlený pohyb je přitom něco mezi chůzí a během, zatěžují při něm všechny končetiny stejně. A aby nohy unesly váhu těla, mají sloni (jako jediní savci) 4 dopředu obrácená kolena.

Běh je pro ně ale energeticky příliš náročný, a tak preferují chůzi. Skákat neumí.

V průměru se dožívají 70 let. A protože nemají mnoho přirozených nepřátel, je nejčastější příčinou jejich smrti (kromě lovení pytláky) vyhladovění v důsledku obroušení zubů.

Sloní kly jsou vlastně řezáky. Mohou být až 3 metry dlouhé a 100 kilogramů těžké. Spolu s chobotem slouží hlavně k porážení stromů. Kromě nich má slon 4 stoličky, které se při konzumaci stravy obrušují, ale během života slona se nahrazují novými.

Nyní se v některých populacích kvůli lovu pro kly vyskytuje až 30 % slonů bez nich. Každý slon jeden ze svých klů preferuje a vzájemně se pomocí nich umí i objímat.

Ač se traduje, že sloni se bojí myší, není to jisté. Zato se zcela určitě bojí včel a nemají rádi buráky.

Sloni bývali využíváni ve válkách už Syřany, Číňany a Peršany, dále pak Ptolemaiovci. Nejznámějším válečným slonem byl Surus, se kterým kartaginský vojevůdce Hannibal překročil Alpy.

V cirkusech se raději využívají samice, protože nejsou tak agresivní jako samci.