Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Smrt kvůli pokroku: Znáte šest objevitelů, které zabil vlastní vynález?

Některé věci dnes už používáme téměř automaticky. Než vznikly, museli jejich vynálezci projít krušnými chvílemi. A někteří za pokrok zaplatili dokonce svým životem. Kteří to byli?

Jean-François Pilâtre de Rozier (1754–1785)

Vynález: balon plněný vodíkem

O co jde: V roce 1783 chtěl přeletět kanál La Manche. Došlo ale k explozi.

Jeho otec byl bývalý voják, později hostinský. Mladý Jean vystudoval chemii. Velmi záhy odešel do Paříže, kde si změnil jméno. Velmi si ho oblíbil králův bratr.

Proslavil se hlavně tím, že v roce 1781 založil první technické muzeum, kde prováděl fyzikální a chemické pokusy. Díky tomu se na něj obrátili bratři Montgolfierové, kteří jako první zkonstruovali horkovzdušný balon.

Rozier vymyslel kombinaci balonu plněného vodíkem a horkovzdušného balonu.
Rozier vymyslel kombinaci balonu plněného vodíkem a horkovzdušného balonu.

Vlastní prototyp

Sám absolvoval první volný let horkovzdušným balonem s baronem Françoisem d´Arlandesem. Ten trval 25 minut a urazili při něm 12 km. Rozier ale také toužil zkonstruovat svůj vlastní balon. Proto zkonstruoval tzv.

rozier – kombinaci balonu plněného vodíkem a horkovzdušného balonu. Dne 15. června 1785 vystartoval z města Boulogne-sur-Mer. Hlavním cílem bylo přeletět kanál La Manche z Francie do Velké Británie.

Po 5 km ale ve výšce 900 metrů došlo ke vznícení vodíku v náplni balonu a následně k explozi. Příčinou byl podle všeho roztržený obal. Rozier tak i se svým společníkem přišel po pádu o život.

William Bullock (1813–1867)

Vynález: tiskový kotoučový stroj

O co jde: Tiskařský stroj mu rozdrtil nohu, po amputaci zemřel.

Stroj se využíval hlavně pro tisk novin.
Stroj se využíval hlavně pro tisk novin.

Americký vynálezce se narodil v New Yorku. Už jako malé dítě osiřel a vyrůstal pouze se svým bratrem. Oba pak začali pracovat jako strojníci a slévači, Bullock ale zbožňoval knihy, díky kterým získal mnoho znalostí z mechaniky.

Byl velmi ambiciózní, už ve svých 21 letech vlastnil obchod se stroji. Ten ale brzy zkrachoval. Bullock se pak rozhodl pro práci redaktora v novinách. Zřejmě zde se začal zajímat o tiskařské stroje.

Pro noviny zásadní zlom

V roce 1853 vymyslel Bullock kotoučový stroj s vlastním podavačem a pásem papíru, který byl dlouhý i 8 km. Tento stroj mohl vytisknout až 12 000 listů papírů za hodinu z obou stran současně, pozdější vylepšení zvýšilo rychlost až na 30 000 archů za hodinu.

Osudným se stal 3. duben 1867, když chtěl upravit jeden ze svých strojů. Nohou se pokusil nakopnout hnací řemen, končetina se mu bohužel zachytila ve stroji a ten ji rozdrtil. Do rány se mu dostala infekce a bylo nutné mu nohu amputovat. Při operaci ale zemřel.

Otto Lilienthal (1848–1896)

Vynález: plně ovladatelný kluzák

O co jde: Sestrojil první kluzák, po pádu si poranil páteř a zemřel.

Při jednom z pokusů foukal příliš silně vítr a Lilienthal spadl ze 17 metrů.
Při jednom z pokusů foukal příliš silně vítr a Lilienthal spadl ze 17 metrů.

Němec Otto Lilienthal patří mezi průkopníky letectví. Společně se svým bratrem studovali na technických školách. Už během studií společně stavěli modely létacích strojů, těžších než vzduch.

V době války s Francií stihl získat inženýrský diplom a vstoupil do armády. Později se přiznal, že nesplnil rozkaz sestřelit francouzský pozorovací balon, jelikož jím byl fascinován.

Fascinace létáním

Společně se svým bratrem začali se stavbou kluzáku v roce 1890. I když byly první pokusy neúspěšné, neustále kluzák vylepšovali. Za svůj život tak stihl Lilienthal postavit 18 typů kluzáků, které už byly plně ovladatelné.

Svoje pokusy si mohl dovolit díky trubkovému parnímu stroji. Při svých experimentech přežil několik nehod. Osudným se mu stal 9. srpen 1896. Při tomto pokusu foukal silný vítr. Ve výšce 30 metrů se zvedla přední část kluzáku, a ten se téměř zastavil ve vzduchu.

Lilienthal zareagoval tak, že švihl nohou dopředu.  Těžiště se tak přesunulo příliš dopředu a kluzák se zřítil strmě dolů. Lilienthal spadl z výšky 17 metrů a těžce si poranil páteři. Svým zraněním druhý den podlehl.

Výsledky jeho práce pak pomohly bratrům Wrightovým ke konstrukci prvních letadel.

Marie Curie-Skłodowská (1867–1934)

Vynález: objev radia a polonia

O co jde: Při zkoumání prvků byla dlouhá léta vystavena takové dávce radiace, že podlehla leukemii.

Sklodovská studovala hlavně uranovou rudu.
Sklodovská studovala hlavně uranovou rudu.

Marie Skłodowská patří mezi nejvýznamnější ženské vědkyně vůbec. I když pocházela z Polska, většinu života strávila ve Francii. Už od mládí se velmi zajímala o vědu, proto neustále studovala.

Dotáhla to tak daleko, že jako první žena složila v roce 1891 přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie na pařížské Sorbonně. Zde pak získala v roce 1894 licenciát z matematiky.

Ve stejný rok pak poznala i svého budoucího manžela Pierra Curieho, který pracoval v laboratoři Henriho Becquerela.

Svítící ruda

Pod jeho vedením pak začala zkoumat radioaktivitu, konkrétně začala uranovou rudu dělit na jednotlivé chemické sloučeniny. Po čtyřech letech se jí podařilo objevit nový prvek – polonium, který pojmenovala jej po své polské vlasti.

Později objevila i mnohem radioaktivnější radium. Podařilo se jí tak vyjasnit příčinu radioaktivity.

Rána osudu

I když se jí ve vědecké práci dařilo, v roce 1906 postihla Skłodowskou velká rána, když její manžel Pierre přišel nešťastnou náhodou o život. Bohužel si manželé nenechali před Pierrovou smrtí své objevy patentovat a přišli o velkou část financí.

Když ale dostala svou druhou Nobelovu cenu za chemii, vytvořila nezávislý Ústav pro radium. Její nadace pak pomohla dát základy léčby rakoviny. Sama na ni v roce 1934 zemřela – konkrétně na leukemii, kterou ji způsobilo ionizující záření.

Franz Reichelt (1878–1912)

Vynálezce: průkopník parašutismu

O co jde: Reichelt vymyslel padák, vytvořený z oblečení. Seskočil z Eiffelovy věže a zabil se.

Vynálezce spadl z Eiffelovy věže volným pádem.
Vynálezce spadl z Eiffelovy věže volným pádem.

Franz Karl Reichelt se narodil ve Štětí do německé rodiny. Vyučil se na krejčího, velmi brzy opustil Rakousko-Uhersko a odstěhoval se do Paříže, kde si otevřel módní salon. V roce 1909 pak obdržel francouzského občanství.

Když se pak dozvěděl o finanční odměně 10 000 franků za padák pro piloty, kterou vypsal Aéro-Club de France, rozhodl se, že sestrojí funkční padák vlastní výroby.

Ušil plášť z pogumovaného hedvábí, který by se během letu rozevřel a měl umožnit bezpečné přistání.

Příliš těžká váha

První jeho oblek ale byl příliš těžký, vážil totiž 70 kg. Reichelt se proto rozhodl, že vymění nosné tyče za provazy. Když oblek testoval, utrpěl velké množství zranění. Další pokusy prováděl raději na krejčovských figurínách.

Možná proto dostal úřední povolení k předvedení padáku z Eiffelovy věže. Tento počin uskutečnil za přítomnosti novinářů dne 4. února 1912. Reichelt vyskočil z prvního patra, z výšky 57 metrů.

Oblek se mu ale rozevřel jen částečně a začal se vzdouvat až na poslední chvíli. Vynálezce tak volným pádem spadl a byl na místě mrtvý. Na místě, kde dopadl, se utvořil 15 cm široký kráter v zemi.

Henry Smolinski (1933–1973)

Vynález: létající automobil

O co jde: Během zkušebního letu se ulomila křídla.

Další pokus se stal pro vynálezce osudný.
Další pokus se stal pro vynálezce osudný.

Henry Smolinski byl americký inženýr polského původu, jenž absolvoval leteckou inženýrskou školu. V roce 1971 představil projekt AVE Mizar. Jednalo se o převratnou myšlenku propojit letadlo s automobilem.

Konstruktéři si vybrali tehdy ne moc populární model vozu Ford Pinto a letadlo Cessna Skymaster. Ta měla dva motory, jeden tažný a jeden tlačný. Společnost chtěla zahájit od roku 1974 masovou výrobu.

Druhá fatální chyba

Nejprve vznikly dva prototypy, které se testovaly za účelem získání certifikátu Úřadu pro civilní letectví. Poprvé stroj otestoval pilot Charles Jannise, který ale krátce po startu zaznamenal problémy s křídlem.

Dokázal naštěstí bezpečně přistát na poli a s téměř neporušeným strojem se vrátil zpět. O několik dní později (11. září 1973) došlo při zkouškách na letišti Camarillo Airport v Kalifonii k havárii, kdy povolily sváry mezi křídlem a automobilem.

V troskách pak zahynul nejen Henry Smolinski, ale také jeho společník Harold Blake.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země…   Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír […]
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz