Symbolem nelítostných a odvážných bojovnic se stal mytický kmen Amazonek. Nebyly ale zdaleka jedinými ženami, které si svou udatností vysloužily obdiv zkušených válečníků a strach protivníků.

Ať už v dobách, kdy se války vedly mečem, nebo později, kdy přišly na řadu pušky a také letadla a tanky.

Hippolyta

Kdy a kde žila: nevíme

Obávané Amazonky se staly legendou, která přetrvala věky a symbolizuje všechno, co si pod pojmem válečnice dokážeme představit. Bitvy s kmenem bojovnic, které si uřezávaly prs, aby mohly lépe střílet z luku, popisuje řada antických historiků.

V moderní době byly ale považovány za pouhý mýtus. Výzkumy archeologů ale ukazují, že i tato legenda mohla mít svůj skutečný základ.

Jana z Arku

Kdy a kde žila: 1412–1431, Francie

Jako sedmnáctiletá dívenka ze selské rodiny se sama vypravila, aby zachránila Francii před útlakem Angličanů a vrátila jí panovníka. Získala podporu samotného francouzského krále Karla VII. a také obdiv a věrnost svých spolubojovníků.

Slyšela prý andělské hlasy a považovala se za vyvolenou. Osud jí pak připravil řadu slavných vítězství, ale také tragický konec. Byla upálena jako kacířka.

Kenau Simonsdochter Hasselaer

Kdy a kde žila: 1526–1588, Nizozemí

Nizozemské město Haarlem patřilo mezi bohatá centra obchodníků a řemeslníků, v 16. století ale i sem dolehla tvrdá ruka španělské nadvlády a město se vzbouřilo. Právě tady se zrodila legenda Kenau.

Obchodnice se dřevem, která se proměnila v kapitánku oddílu dobrovolnic tak houževnatých a odvážných, že zakolísala i španělská přesila obléhající město v roce 1572.

Mai Bhago

Kdy a kde žila: 18. století, Indie

Své legendární bojovnice má také Indie, jedna z nich přitom žila poměrně nedávno, na přelomu 17. a 18. století. Jmenovala se Mai Bhago a dnes je uctívána jako svatá.

Patřila k sikhkům a dokázala se čtyřicítkou věrných bojovníků zachránit vůdce svého náboženství z rukou Mughalských oddílů. Bhago jako jediná bitvu přežila a vůdce Sikhů Góbinda Singha si ji vybral jako strážce.

Lýdie Vladimirovna Litvjaková

Kdy a kde žila: 1921–1943, Sovětský svaz

V SSSR za 2. světové války však vznikly hned tři čistě ženské letecké pluky – dva bombardovací a jeden stíhací. Mezi pilotkami stíhaček pak zářila hvězda Lýdie Litvjakové. Bohužel však jen krátce.

Po dosažení 12 sestřelů se stroj dvaadvacetileté pilotky zřítil u vesnice Dmitrivka. Její ostatky byly identifikovány až v roce 1979, ale okolnosti smrti Litvjakové zůstávají záhadou.