Naše minulost není vyplněna jen zásadními událostmi, ale také pozoruhodnými detaily, které ji pomáhaly vytvářet. V naší pravidelné rubrice vám odhalíme několik zajímavých číselných údajů, spojených se světovými dějinami.
250 000
Více než čtvrt milionu vojáků padne v bitvě u řeckých Platají, k níž dojde v roce 479 př. n. l. Toto střetnutí mezi Řeky a Peršany je tak pokládáno za vůbec nejkrvavější řež starověku.
Druhou nejtragičtější je potom bitva Římanů s Huny, jež propukne v roce 451 u francouzského města Chalons. Během jediného dne je prý zabito až 200 000 lidí!
18
Přestože je britská královna Anna Stuartovna (1665–1714) během svého života hned osmnáctkrát těhotná, zemře bez následníka trůnu. Ve třinácti případech totiž potratí, další čtyři děti pak umírají ve velmi útlém věku.
Dospělosti se nedožije ani její poslední syn Vilém (1689–1700), který v jedenácti letech podlehne neštovicím. Příčina královniných potíží není dodnes jasná.
Vědci se domnívají, že mohlo jít o systémový lupus erythematodes, tedy onemocnění, při němž tělo napadá vlastní tkáně. Jiní badatelé nevylučují, že mohlo jít i o poměrně běžnou cukrovku.
400 000 000 000
V přepočtu neuvěřitelných 400 miliard dolarů má prý v pokladnici malijský král Mansa Musa (asi 1280–1337), který je označován za vůbec nejbohatšího člověka historie. Obrovské jmění získá díky těžbě zlata, soli a drahých kamenů.
Říká se, že během své pouti do Mekky utrácí Musa takovým způsobem, že v Egyptě, přes který cestuje, vyvolá měnovou krizi!
10 000
Makedonský dobyvatel Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) se osvědčí nejen jako skvělý válečník, nýbrž i jako schopný pořadatel svateb. V roce 324 př. n. l.
uspořádá obrovskou hromadnou veselici pro 10 000 makedonských vojáků a perských žen. Přestože se jedná především o politický tah, sám Alexandr Veliký jde příkladem a ožení se hned se dvěma perskými princeznami!