Uprostřed tmavé noci se několik desítek padákových min neslyšně snáší ke svému cíli. Po kontaktu se zemí explodují a v jejich okolí nezůstane kámen na kameni… Britské město Coventry zažívá hotové ohnivé peklo.

„To, co (francouzský – pozn. red.)  generál Weygand nazval bitvou o Francii, skončilo. Očekávám, že bitva o Británii začne co nevidět,“ varuje britský premiér Winston Churchill (1874–1965) v červnu 1940 svou zem. Události následujících týdnů a měsíců mu dají za pravdu.

Plán invaze zkrachuje

Od poloviny července do konce října 1940 se na obloze nad Velkou Británií a kanálem La Manche odehraje největší letecká bitva, jakou svět kdy zažil.

Německá Luftwaffe a Královské letecké síly (RAF) v ní svádějí neúnavné boje o získání vzdušné nadvlády. Když se Němcům nepodaří zlomit morálku Britů, musí Adolf Hitler (1889–1945) plánovanou invazi na britské ostrovy odložit.

Luftwaffe však v ničivých náletech pokračuje dál. V noci ze 14. na 15. listopadu 1940 se jejím cílem stává město Coventry (v centrální části Anglie).

Především z toho důvodu, že se zde vyrábí munice a motory, a proto hraje důležitou roli v zásobování britské armády. Do vzduchu vzlétne více než 500 německých letadel, připravených obrátit celé město v prach…

Centrum srovnají se zemí

Operace Mondscheinsonate, tedy „sonáta měsíčního svitu“, začíná. V průběhu 11 hodin Němci na Coventry shodí zhruba 30 000 zápalných pum, 500 tun vysoce explozivních bomb a několik desítek padákových min. Centrum města lehne popelem.

Ničivé výbuchy a plameny usmrtí okolo 550 lidí, dalších téměř 900 utrpí zranění. Symbolem ničivé zkázy se stává katedrála svatého Michala, z níž zbudou pouze obvodové zdi.

Její trosky dodnes připomínají hrůzy, kterými si obyvatelé města museli oné listopadové noci projít.