Historie

Španělská inkvizice: Nechal Ferdinand Aragonský škvařit Židům chodidla?

Španělská inkvizice: Nechal Ferdinand Aragonský škvařit Židům chodidla?

„Doznej se a tvoje utrpení skončí!“ směje se vrásčitý kněz, zatímco katův pacholek přikládá rozžhavenou ocel na tělo skučícího vězně. Isabela Kastilská a Ferdinand Aragonský představují v evropské historii naprosto ojedinělý královský pár, jehož členové panují a o všem pokaždé rozhodují společně. Královna může ve všech státních záležitostech zastupovat svého manžela a naopak.

Ferdinandovo jméno sice bývá na listinách uváděno před Isabeliným, znak vládců Kastilie má nicméně přednost před znakem Aragonským. Dvojice tak položí základy jednotnému Španělsku. K úplnému dokončení započatého díla je ale ještě potřeba vypudit z Pyrenejského poloostrova nenáviděné Araby.

Sjednocení poloostrova je tak vykoupeno také mučením a popravami tisíců nevinných lidí…

Neušetří ženy a ni děti

Kastilie a Aragonie tone v potocích krve. Kardinál Francisco Jiménez de Cisneros se vytrvale pokouší Maury obrátit na katolictví, a když se setká s odporem, neváhá tvrdě zakročit. „Dal nespokojence uvěznit v řetězech, a přestože se to protivilo jeho povaze, dovolil, aby s nimi nepěkně zacházeli,“ informuje nás španělský historik Alonso de Santa Cruz.

Cisnerovo počínání vyvolá roku 1500 velkou muslimskou rebelii v kraji Alpujarras na jihu Španělska, kterou královské vojsko potlačí za použití neobyčejně krutých metod.

V jedné vesnici je například pomocí střelného prachu vyhozena do povětří mešita, v níž se ukryjí ženy s dětmi!

Kolik životů padlo za oběť inkvizičnímu řádění, je těžké odhadnout. Většina dokumentů byla zničena při vpádu Napoleona do Španělska na přelomu 18. a 19. století. Odhady nicméně hovoří o zhruba 10 tisících obětech.

Připojí zbytkové území

Revolta přiměje Katolické krále k tomu, aby s Maury naložili podobně jako s Židy. Dekretem z 12. února 1502 jsou muslimové donuceni k přijetí katolictví, nebo odchodu. „Nemůžeme skýtat útočiště nevěřícím,“ prohlásí rezolutně Isabela. Část Maurů odejde do Navarry, poslední části Španělska, která ještě není pod kontrolou fanaticky věřícího královského páru. I na ni ovšem zanedlouho dojde.

V roce 1512 se Ferdinandovi podaří jižní část Navarry připojit ke Kastilii, čímž završí proces španělského sjednocení.

Konečné splynutí Kastilie a Aragonie v jediný celek nicméně oficiálně potvrdí až takzvané Dekrety Nueva Planta, vydané v letech 1707–1716 králem Filipem V.

Kruté počínání kardinála Cisnera vyvolalo roku 1500 velkou muslimskou rebelii na jihu Španělska.
(Foto: wikipedia.org, shutterstock.com)

Více z Historie

Dostali viktoriánští bobíci na zločince píšťalku?

Historie9.12.2022

Římané v Arábii vsadili na špatného koně

Historie7.12.2022

Apollinaire proslul díky krádeži Mony Lisy

Historie2.12.2022

Poutní kostel na Zelené hoře: Santini do něj zaklel číslo 5

Historie30.11.2022

Pořídili si Švýcaři flotilu kvůli válce?

Historie25.11.2022

Chronologie Lidstva

Historie25.11.2022

Závěr francouzského tažení do Ruska: Napoleon Kutuzovovi vyklouzl hned dvakrát

Historie23.11.2022

Belémská věž: Spása pro námořníky, strašák pro vězně

Historie18.11.2022

Zakladatel Mughalské říše rád zahradničil

Historie16.11.2022
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články