Historie

Španělská inkvizice: Nechal Ferdinand Aragonský škvařit Židům chodidla?

Španělská inkvizice: Nechal Ferdinand Aragonský škvařit Židům chodidla?

Doznej se a tvoje utrpení skončí!“ směje se vrásčitý kněz, zatímco katův pacholek přikládá rozžhavenou ocel na tělo skučícího vězně. Isabela Kastilská a Ferdinand Aragonský představují v evropské historii naprosto ojedinělý královský pár, jehož členové panují a o všem pokaždé rozhodují společně. Královna může ve všech státních záležitostech zastupovat svého manžela a naopak. Ferdinandovo jméno sice bývá na listinách uváděno před Isabeliným, znak vládců Kastilie má nicméně přednost před znakem Aragonským. Dvojice tak položí základy jednotnému Španělsku. K úplnému dokončení započatého díla je ale ještě potřeba vypudit z Pyrenejského poloostrova nenáviděné Araby. Sjednocení poloostrova je tak vykoupeno také mučením a popravami tisíců nevinných lidí…

Neušetří ženy a ni děti

Kastilie a Aragonie tone v potocích krve. Kardinál Francisco Jiménez de Cisneros se vytrvale pokouší Maury obrátit na katolictví, a když se setká s odporem, neváhá tvrdě zakročit. „Dal nespokojence uvěznit v řetězech, a přestože se to protivilo jeho povaze, dovolil, aby s nimi nepěkně zacházeli,“ informuje nás španělský historik Alonso de Santa Cruz. Cisnerovo počínání vyvolá roku 1500 velkou muslimskou rebelii v kraji Alpujarras na jihu Španělska, kterou královské vojsko potlačí za použití neobyčejně krutých metod. V jedné vesnici je například pomocí střelného prachu vyhozena do povětří mešita, v níž se ukryjí ženy s dětmi!

Kolik životů padlo za oběť inkvizičnímu řádění, je těžké odhadnout. Většina dokumentů byla zničena při vpádu Napoleona do Španělska na přelomu 18. a 19. století. Odhady nicméně hovoří o zhruba 10 tisících obětech.

Připojí zbytkové území

Revolta přiměje Katolické krále k tomu, aby s Maury naložili podobně jako s Židy. Dekretem z 12. února 1502 jsou muslimové donuceni k přijetí katolictví, nebo odchodu. „Nemůžeme skýtat útočiště nevěřícím,“ prohlásí rezolutně Isabela. Část Maurů odejde do Navarry, poslední části Španělska, která ještě není pod kontrolou fanaticky věřícího královského páru. I na ni ovšem zanedlouho dojde. V roce 1512 se Ferdinandovi podaří jižní část Navarry připojit ke Kastilii, čímž završí proces španělského sjednocení. Konečné splynutí Kastilie a Aragonie v jediný celek nicméně oficiálně potvrdí až takzvané Dekrety Nueva Planta, vydané v letech 1707–1716 králem Filipem V.

Kruté počínání kardinála Cisnera vyvolalo roku 1500 velkou muslimskou rebelii na jihu Španělska.
(Foto: wikipedia.org, shutterstock.com)

Více z Historie

Vtipálek proslavil bezejmenný dům

Historie9.4.2021

Chránily Egypťany na onom světě mumie psů?

Historie7.4.2021

Skandál, který otřásl celou britskou vládou

Historie5.4.2021

Ukusovali varjažští gardisté z císařského pokladu?

Historie1.4.2021

Stal se král Jiří I. náhodnou obětí vraha?

Historie26.3.2021

Vojta Náprstek vyjednával mír s indiány

Historie24.3.2021

Zdobí šumavskou krajinu umrlčí prkna?

Historie19.3.2021

Solivar v Arc-et-Senans: Ideální továrna potěšila krále

Historie17.3.2021

Postavili Slované velkoměsto o 500 domech?

Historie12.3.2021
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články