Spásná rezonance: Našla odpověď na vznik migrén?

Na cestu do hlubokých „vod“ lidského mozku se v loňském roce vydal mezinárodní vědecký tým. A zdá se, že při pátrání narazil na klíč, který v budoucnu otevře dveře k účinné léčbě.

Významnou roli ve výzkumu sehrála magnetická rezonance, s jejíž pomocí se experti jako první na světě podívali na mozky 20 lidí s migrénou – z nichž u 10 byla diagnostikována forma chronická a u 10 epizodická migréna bez aury. Jako kontrolní vzorek bylo vybráno také pět zdravých osob.

Zvětšená kapsa

A výsledky? V obou skupinách se vědcům podařilo objevit větší počet zvětšených perivaskulárních prostor. Konkrétně jde o jakési kapsy naplněné tekutinou, které se nachází v blízkosti krevních cév, a to nejen v oblasti mozku.

„Perivaskulární prostory jsou součástí systému odvádění tekutin z mozku. Studium toho, jak vlastně k migréně přispívají, by nám mohlo pomoci lépe pochopit složitost toho, jak migréna vzniká,“ okomentoval objev jeden z autorů výzkumu, Wilson Xu.

Zvětšené perivaskulární prostory bývají v medicínských kruzích spojovány i s dalšími neurologickými onemocněními – například demencí. Je to ale vůbec poprvé, kdy se podobné změny v této konkrétní oblasti podařilo identifikovat také u osob trpících migrénou. Co to přesně znamená, ale netuší..

Máme tip!

Ačkoli se již objevily studie, podle kterých může existovat souvislost mezi bolestmi hlavy a těmito zvětšenými prostory, další podobné závěry neprokázaly. Není tedy jasné, proč by se měly u nemocných objevovat. Vědci ale svůj tip mají… Mohly by totiž představovat poruchu mozkového glymfatického systému. Ten totiž perivaskulární kanály využívá k odplavování odpadních látek z mozku.

I kdyby ale byla tato domněnka správná, stále nenabízí odpověď na otázku, zda se tyto rozšíření objevují důsledku migrény, anebo jestli sehrávají důležitou roli při jejím vzniku.

Malý průlom

Předčasné nadšení proto experti krotí hned na samém počátku. Jedná se totiž o primární výzkum, jehož cílem je popsat, co přesně se v lidské hlavě ve skutečnosti děje. Cesta k finálnímu léku totiž může trvat další desítky let, i přesto jsou výsledky výzkumu označovány za průlom. „Výsledky naší studie by mohly inspirovat rozsáhlejší výzkumy, které by pokračovaly ve zkoumání toho, jak změny v mikroskopických cévách a zásobování mozku krví přispívají k různým typům migrény,“ dodal Xu.